Gabriela Motyková

Věk: 59 let

Profese: učitelka

Bydliště: Veselíčko

Bydlím ve Veselíčku již pět let. Přestěhovala jsem se sem z Rýmařova s manželem, který tu zdědil dům se zahradou. M

oc se mi tu líbí, mám tu klid, absolutní soukromí. Když se s někým nechci bavit, tak nemusím. Život na vesnici mi vyhovuje.

Máme tu kouzelnou přírodu, ráda chodím na procházky do zdejšího zámeckého parku, k památníku a k hraběnčině stezce. Na zimu opouštíme Veselíčko a jezdíváme relaxovat do Jeseníků, kde máme chatu.

Ve Veselíčku si každý může vybrat ze spousty akcí a zájmových kroužků jako aktivní Sokol, cvičení pro děti, hasiče, ale také například Klub důchodců.

Co tu postrádám, je krásné koupání, které jsme měli. Dnes se tam bohužel nedá koupat, tak bych byla ráda, kdyby se s tím něco udělalo.

Autem není problém si zajet do města, jakmile něco potřebuji. Bez něj by to nešlo. Člověk si zvykl nakupovat v supermarketech. Autobusové spoje tu nejsou moc dobré, jak to na vesnici bývá. Hlavně spoje do Přerova postrádají logickou návaznost a do Lipníka se dostává hůře.

Uvítala bych větší rozestupy a více spojů dopoledne. Život na vesnici mám ráda a v dohledné době neplánuji návrat do města, ale nevím, co mi život časem přinese.

Lenka Krejčiříková