Přestože letos na jaře zvedli přerovští konšelé takřka jednomyslně ruku pro to, aby zdejší učiliště u elektrárny zůstalo pod křídly Soukromé střední živnostenské školy, nakonec je vše jinak.

O takové řešení totiž většina žáků nestála.

„Z možných čtyřiašedesáti zájemců jich mělo zájem o přestup na naši školu pouze osmnáct. Protože to není drtivá většina, plně respektujeme rozhodnutí zřizovatele – tedy kraje – o sloučení přerovského a lipnického učiliště,“ uvedla jednatelka Soukromé střední živnostenské školy v Přerově Milena Kolářová.

Kraj rozhodl o sloučení přerovského učiliště u elektrárny, kde se vyučují silnoproudé obory, se školou podobného zaměření v Lipníku před čtyřmi lety.

Od té doby usilovali učitelé o zachování školy ve městě a do svého boje zatáhli i politiky. Důvod?

Více než šedesátiletá tradice silnoproudých oborů v Přerově a fakt, že by zůstal ležet ladem moderně vybavený specializovaný polygon na Osmeku, kde se žáci učí praktickým dovednostem při práci na elektrickém vedení.

„Zájmem nás všech je zachování silnoproudařů v Přerově, koneckonců existuje více středních škol, jejichž zřizovatelem není kraj, ale město,“ vysvětloval v dubnu postoj radních primátor Jiří Lajtoch (ČSSD).

Zastupitelé tehdy podpořili většinou návrh, aby se silnoproudaři připojili k přerovské živnostenské škole.

Že je po několika měsících zase všechno jinak, nad tím už konšelé jen smutně krčí rameny. Podle zastupitele Radka Pospíšilíka (Strana práv občanů – Zemanovci) je jen málo škol v republice, vychovávajících kvalitní odborníky, kteří najdou okamžitě uplatnění.

„Tato k nim ale rozhodně patří, silnoproudé obory mají perspektivu,“ míní.

Ztráta „rodinného stříbra“ vadí i zastupiteli Josefu Neklovi (KSČM), který o zachování školy v Přerově dva roky usiloval.

„Absolventi školy najdou uplatnění u Českých drah, má o ně zájem i společnost ČEZ. Odborníci na silnoproud jsou na trhu velmi žádaní. Lipnická škola dělala vše pro to, aby naše žáky stáhla a že se to podařilo, je pro mě zklamáním,“ konstatoval.

Přesunou je příští rok

Ředitel Střední elektrotechnické školy v Lipníku Jaroslav Pokrupa ale tvrdí, že o obory mezi studenty není zájem a jejich počet rok od roku klesá.

„To byl také hlavní důvod, který vedl ke sloučení. V současné době máme dvě poloprázdné budovy a situace je taková, že už teď by se všichni žáci vešli do jednoho objektu tady v Lipníku,“ řekl.

Podle něj nyní navštěvuje školu celkem tři sta žáků, z toho jich je dvě stě v Lipníku a stovka zůstává v Přerově.

„K přesunu žáků z Přerova do Lipníku dojde k 1. září 2011, vyhověli jsme požadavkům rodičů, aby ještě letos mohli zůstat v Přerově. Nadále budeme využívat cvičební polygon na Osmeku, zatímco objekt na nábřeží Edvarda Beneše se po odchodu žáků v příštím roce uvolní,“ dodal ředitel.

Co bude s budovou?

Šéf školského odboru Krajského úřadu v Olomouci Miroslav Gajdůšek zatím neví, jaké bude mít budova využití.

„Buď ji nabídneme městu a nebo k prodeji,“ poznamenal.

Učitelé, kteří se před lety pustili do spravedlivého boje za zachování školy, jsou nyní v nezáviděníhodné situaci.

„Školu, která produkuje absolventy s uplatněním, nám nezničili, ale ukradli. Otázka je, jak se k tomu teď postaví žáci z Přerova. Ne každému se chce dojíždět do Lipníku,“ myslí si dnes už bývalý učitel učiliště a jeden z hlavních iniciátorů protestu Vít Hala.

Jeho osud asi nejlépe vypovídá o tom, že boj byl už předem prohraný. „Nakonec jsem dostal výpověď pro nadbytečnost,“ uzavřel.