„Takovým činnostem jsem se začala věnovat halvně potom, co jsem odešla do důchodu, takže asi deset let. Zájem o kroje a o ornamenty jsem měla vždycky. Ty mi učarovaly už v dětství. Jak vidím knížku o lidových tradicích, už je moje," vtipkuje bývalá učitelka Základní školy Drahotuše.

Tradiční techniky se však dříve snažila naučit i své žáky ve škole. Před Vánocemi se to tak v jejich hodinách hemžilo například vyrobenými figurkami do betlémů, s příchodem Velikonoc zase byly na programu tradiční techniky malování vajíček.

Paní Jarmila do místa svého dřívějšího zaměstnání občas ráda zavítá i nyní a ukázky své práce i dnešním dětem předvádí. Nejinak tomu bylo v pondělí při akci školy Přišlo jaro do vsi, tedy oslavě dávných tradic, na které se možná s postupem času trochu pozapomíná.

„Děti by měly vědět, jak se to dříve dělávalo. Pásmo písní, básniček a her se mi velice líbilo. Šikovné byly jak děti, tak i paní učitelky. Jsem už docela velký pamětník a musím říct, že Morenu jsme ještě jako malí podpalovali a vhazovali do potoka a u toho se zpívalo. Později ale ten zvyk zanikl," připomíná paní Jarmila.

Na pečlivé vyškrábání velikonočních kraslic je zapotřebí si vyhradit několik hodin. Podle paní Jarmily zabere jen samotné vyškrabávání jedné kraslice dvě nebo dvě a půl hodiny. Nezbytnou pomoc ji přitom obstará také její manžel František.

„S broušením nožů je potřeba pomoct. Mám na tom podíl tak z deseti procent. Jínak ale všechno zvládne sama," potvrzuje na adresu své ženy František Švarc, který dříve pracoval v hranické Sigmě na technické kontrole.