„Od roku 2015 do jara 2020 se řada lokalit v povodí Moravy, zejména oblast Hornomoravského úvalu, Olomoucko, Přerovsko a Haná, potýkala s nedostatkem vodních zdrojů pro průmysl, zemědělství a pro výrobu pitné vody. Docházelo k přetěžování současně využívaných zdrojů, a to zejména v jejich vazbě na životní prostředí a jeho ochranu,“ vysvětloval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Suché roky vedly k požadavku na zvýšení zabezpečení dodávek vody. V důsledku dopadů změny klimatu lze očekávat i nutnost obnovy závlahových systémů. Poptávané množství vody se odhaduje postupně v čase až kolem 1 m3/s,“ doplnil.

Vláda proto 2. listopadu uložila ministru zemědělství zahájit přípravu investičního záměru přivaděče k posílení vodních zdrojů v povodí Moravy vodou z povodí Odry.

Zpracováním záměru bylo pověřeno Povodí Odry, jež se má úkolem neodkladně zabývat. Předpokládá se, že bude návrhy řešit etapovitě.

Nejprve bude zhodnoceno již existující propojení z Ostravského oblastního vodovodu na Přerovsko na skupinový vodovod Hranice a možnost jeho posílení.

Jedná se o nejjednodušší a nejméně nákladnou cestu. Voda z něj je a bude dostupná prakticky ihned.

Jenže tato první etapa by podle ministerstva zemědělství zajišťovala pouze určitou část požadovaného množství vody. S ohledem na charakter existujícího propojení by se jednalo o vodu pitnou.

Potrubí až k Lipníku od roku 2004

Voda z Kružberka, který je s nádrží Slezská Harta v kaskádě na řece Moravici, tedy proudí do části Olomouckého kraje již nyní. Propojení vodárenských soustav bylo dokončeno v roce 2004, když se připravoval závod Philips v Hranicích.

Z Kružberka je vedeno potrubí o průměru 50 centimetrů do Hranic, odtud dále do Lipníka nad Bečvou. V tomto úseku je v zemi profil 30 centimetrů. Z Lipníka do Přerova má již roura opět 50 centimetrů.

Zprovoznění přivaděče z úpravny v Podhradí u Vítkova umožnilo vodárenské společnosti opustit všechny vodní zdroje, které byly navázané na řeku Bečvu.

„Propojení tedy existuje a my, okres Přerov, odebíráme z tohoto systému asi 2 miliony metrů krychlových vody za rok. Teče až do Přerova, nicméně úsek mezi Hranicemi a Lipníkem je málo kapacitní,“ vysvětloval Miroslav Dundálek, ředitel Vodovodů a kanalizací Přerov.

Společnost proto plánuje zkapacitnění potrubí. Chce připravit projekt rozšíření v problematickém úseku alespoň na profil 400, tedy 40 centimetrů. Těchto 10 kilometrů má však stát kolem 200 milionů korun.

V povodí Odry je nadbytek vody

Pokud by záměr vlády vedl k posílení přivaděče, Vodovody a kanalizace Přerov by takový projekt jen vítaly.

„Budeme to připravovat i tak, ale pokud stát do toho dá peníze, samozřejmě bychom byli rádi. Ušetřili bychom ty naše pro jiné potřeby,“ dodal ředitel Dundálek.

Jako druhou etapu – pokud voda garantovaná první etapou nepokryje poptávku, případně nebude vhodná svou povahou k poptávanému využití – předpokládá Ministerstvo zemědělství prověření nového převodu z kaskády Slezská Harta - Kružberk.

„Nyní bez bližšího určení místa odběru, které vznikne na základě inženýrsko-geologické rešerše, technických podmínek a ekonomického rozboru,“ upozornil mluvčí resortu Bílý.

V tomto případě se bude jednat o surovou vodu, kterou bude možno využít jak pro výrobu pitné vody, tak jako vodu technologickou, případně k jiným účelům od řízeného zasakování do podloží až po závlahy.

„Zejména druhá etapa může být řešena variantně. V povodí Odry existuje bilanční nadbytek povrchové vody se 100 procentním pokrytím dodávek současným odběratelům i budoucím požadavkům, včetně přihlédnutí k probíhajícím klimatickým změnám. Prověřovaný převod této vody do povodí Horní Moravy je dlouhodobě udržitelný,“ popisoval Bílý.

Čtyřicet kilometrů podél silnice

V případě, že by vedl přivaděč z nádrže Slezská Harta k Olomouci podél silnice I/46, od Bílčice přes Moravský Beroun a Šternberk do Olomouce, museli by dělníci překonat přes 40 kilometrů.

Podle mluvčího ministerstva je vše na začátku a konkrétnější otázky jsou zatím předčasné.

„Státní podnik Povodí Odry do konce letošního roku zahájí práce na zhotovení investičního záměru s termínem předložení červen 2021. Jeho součástí bude vyhodnocení územních podmínek, návrh technické koncepce, vyhodnocení časových a organizačních vazeb, finanční analýza a souhrnné hodnocení realizovatelnosti,“ uvedl Bílý.

Dávné plány: od Dunaje na Hanou

Propojování vodárenských soustav a přivedení vody tam, kde se do budoucna jevil vody nedostatek, není nic nového. Způsoby zpracoval již někdy v 60.letech Výzkumný ústav vodohospodářský v takzvaném směrném vodohospodářském plánu.

Dokonce obsahoval propojení vody ze Žitného ostrova na jihozápadním Slovensku v povodí Dunaje se střední Moravou či propojení z ostravského oblastního vodovodu až směrem ke Kroměříži.

„O zásobování Olomoucka z Úpravny vody Podhradí u Vítkova v Oderských vrších se uvažovalo již v 70. a 80. letech minulého století. To byl ostatně jeden z důvodů, proč bylo rozhodnuto o vybudování nádrže Slezská Harta a proč byla Úpravna vody Podhradí jako největší úpravárenský provoz v tehdejším Severomoravském kraji, dnes je největší Moravskoslezském i Olomouckém kraji, technicky navržena na danou výrobní kapacitu,“ řekl Deníku mluvčí SmVaK Ostrava Marek Síbrt.

„V 80. letech minulého století se uvažovalo o výstavbě další úpravárenského provozu v areálu a navýšení výrobní kapacity až na 5 500 litrů za sekundu z vybudovaných 2 700 litrů za sekundu,“ dodal.

Kapacita na severu není využita

Robustní páteřní systémem pro výrobu a distribuci pitné vody v moravskoslezském regionu byl budován na vyšší počet obyvatel a výrazně vyšší plánovanou spotřebu pitné vody než je současná realita.

„V současnosti není kapacita systému plně využita jak z hlediska zdrojů v podobě údolních nádrží, tak výrobních kapacit v podobě centrálních úpraven pitné vody,“ popisoval Marek Síbrt.

Volná kapacita přesahuje 900 litrů za sekundu a podle mluvčího může dlouhodobě řešit problémy s lokálními zdroji především podzemní vody v jiných částech České republiky.

„Pro vládou deklarovaný objem vody 1000 litrů za sekundu převedený z povodí Odry do povodí Moravy s potenciálním využitím infrastruktury SmVaK Ostrava by bylo nezbytné vybudování nového přivaděče, čerpací stanice, vrcholového vodojemu a dalších zařízení,“ potvrdil Síbrt.