„Práce potrvají do konce dubna, kdy bychom chtěli jet na naši poslední ověřovací zkušební jízdu před vlastním provedením technicko-bezpečnostní zkoušky. Ta by se měla uskutečnit počátkem května,“ řekl Martin Švercl z Českomoravské železniční opravny.
Nejnáročnější částí renovace Slovenské strely je oprava a zprovoznění systému přenosu výkonu dle patentu Sousedík, ve kterém benzínový motor přenáší výkon na elektromechanické soustrojí.
„Je to atypické řešení a celosvětový technický unikát. Dochovaná dobová dokumentace byla kusá. Při demontáži systému se dokumentovalo elektromechanické zapojení, porovnaly se plány a navrhlo konstrukční řešení,“ řekl Andrej Čírtek, mluvčí kopřivnické společnosti Tatra Trucks.
Náročnou součástí projektu bylo i restaurování interiéru, kdy řada věcí byla zachována jen částečně. „Musela se třeba nově utkat potahová látka z postřihované plyše, aby přesně odpovídala zachovaným vzorkům,“ dodal.
Na renovaci pracovaly desítky lidí
Na renovaci Slovenské strely pracovaly desítky lidí - od konstruktérů přes čalouníky, mechaniky, restaurátory kovových součástí a dřevěných komponent až po zámečníky. Nově se vyrobila například kola.
„Projekt renovace Slovenské strely přišel na 118 milionů korun včetně výstavby depozitáře u nového muzea, které se staví v Kopřivnici v objektu bývalé slévárny,“ upřesnil Andrej Čírtek.
Motorový vůz M 290.002 (Slovenská strela) se poprvé po náročné renovaci objevil loni v prosinci na širé trati při zkušební jízdě vlastní silou. Jízda ale byla předčasně ukončena kvůli závadě. Vůz měl jet z Přerova do Břeclavi a zpět, poháněn jen jedním motorem se ale vrátil zpět do Přerova už ze stanice Huštěnovice.
Motorový vůz M 290.002 je národní kulturní památkou. Naposledy byla Slovenská strela na železniční trati v roce 1960, pak stála dlouhé roky v Kopřivnici na kolejích u muzea Tatry jako exponát.
Motorové vozy M290.0 byly vyrobené v roce 1936 pro tehdejší Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice. Na voze je unikátní například elektromechanický přenos výkonu od Josefa Sousedíka. Díky jeho nápadu se vůz rozjížděl na elektrický pohon, čímž lze vozidlo považovat za hybridního průkopníka. S rostoucí rychlostí se trakční motor odpojil a vozidlo bylo poháněno pouze na mechanický přenos. Dosahoval rychlosti až 130 kilometrů za hodinu, při zkouškách zvládl rychlost až 148 kilometrů za hodinu.