Aby investoři mohli poskládat fotovoltaické články na zemědělskou půdu, potřebují souhlas krajského úřadu. Musí se totiž kvůli tomu ze zemědělského půdního fondu vyjmout. V roce 2009 hejtmanství schvalovalo třicet žádostí o vyjmutí, v loňském roce jich přišlo pětatřicet. Před dvěma roky přitom řešili pouze deset. Plocha, kterou celkově fotovoltaické panely zaujímají, obrovsky narostla.

„Pokud jde o celkovou rozlohu, ta v roce 2009 dosáhla 96,2 hektaru. V minulém roce to bylo 151 hektaru,“ sdělila Pavla Jochcová z oddělení ochrany přírody na Krajském úřadě v Olomouci.

„Přičemž do loňských počtů nezahrnujeme fotovoltaické elektrárny menší než jeden hektar,“ doplnila. Nejvíce panelů zpracovávajících energii ze slunce postavili investoři na Prostějovsku. Největší přesahují plochu devět hektarů.

Zábor půdy se lidem nezdá

Právě kvůli záboru orné půdy se nejčastěji zvedala kritika proti stavbám zelených zdrojů energie.

„Jde o dobrou půdu. Nevypadá to pěkně v krajině a obec z toho žádný prospěch mít nebude,“ zlobil se například Karel Faltýnek z Příkaz. Investoři se však bránili, že použité technologie nijak půdu neznehodnocují a případně umožní její opětovné obhospodařování.

Obce sice mají z fotovoltaických elektráren zisk, peníze však podle starostky Bystročic Marty Turečkové nejsou nijak velké. U Bystročic je ve zkušebním provozu elektrárna o rozloze bezmála devíti hektarů – největší na Olomoucku.

„V našem případě je to každoročně dvaačtyřicet tisíc korun za dočasné vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Pozemky byly soukromého vlastníka. Peníze máme použít pro zlepšení životního prostředí v obci. Předpokládáme, že za ně vysadíme v obci zeleň,“ sdělila starostka s tím, že obec se proti elektrárně nijak neohrazovala.

Jde o stejnou lokalitu, kde kvůli obavám ze zhoršení životního prostředí narazila uvažovaná stavba logistického centra.

Jestli se všichni investoři, kteří vloni a předloni rozjeli stavby fotovoltaických elektráren, nakonec stihli připojit do elektrické sítě do posledního prosince loňského roku, to se zatím zjistit nepodařilo.

„Přesná čísla zatím k dispozici nemáme,“ uvedla za jednoho z klíčových distributorů ČEZ Alice Lutišanová.

Sluneční elektrárny v kraji

Ztrátový podnik?

„Po obrovských komplikacích s distributorem se nám nakonec podařilo připojit 23. prosince. I když jsme měli elektrárnu hotovou a všechny potřebné dokumenty připravené již koncem září,“ uvedl za provozovatele 6,4hektarové elektrárny u Příkaz Jiří Dorňák.

Dodatečné zdanění, když se stihli připojit za výhodnějších podmínek do konce roku, solárníky nadzvedlo.

„Elektrárna, místo toho, aby nám vydělávala peníze, je pro nás v tuto chvíli ztrátová,“ reagoval Dorňák na dodatečný zásah proti až příliš výhodným podmínkám, které mohly mít za následek velké zdražení elektrické energie – o více než deset procent.

„Sice jsme se stihli připojit do konce roku, ale spočítali jsme, že 26procentní daň prodlouží dobu návratnosti investice možná až na čtrnáct let. Z plánovaných devíti,“ reagoval za provozovatele solární elektrárny u Velkého Týnce Pavel Stonawský.

Někteří investoři proto zvažují možné právní kroky kvůli tomu, že stát je postihuje za nedostatky v zákoně o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

„My jsme do něčeho šli na základě daných podmínek, vložené investice nejsou malé, a za pochodu se podmínky změnily. Čekáme, co udělají ostatní, nicméně už to řešíme s právníky. Cítíme se státem podvedeni,“ uzavřel Jiří Dorňák.