„Chystaná reforma má hlavně zajistit, aby sociální dávky dostávali jen lidé, kteří pomoc nezbytně potřebují, a nedocházelo ke zneužívání peněz státu. Navíc má zjednodušit systém výplaty dávek a snížit administrativu,“ shrnula vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová.
Podle ní bude nově jednotným místem pro vyplácení dávek Úřad práce.
„Podle našich posledních informací si budou lidé dávky pomoci v hmotné nouzi vyzvedávat na úřadě ve Smetanově ulici 4. Příspěvek na péči a dávky pro osoby těžce zdravotně postižené pak obdrží v budově na Žerotínově náměstí 168/21,“ doplnila vedoucí oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi Marta Šintáková.
Novinkou bude i to, že se začne výplata sociálních dávek provádět prostřednictvím speciální karty.
„Ta v sobě ponese přehled o všech vyplácených dávkách konkrétnímu člověku. Úředník hned zjistí všechny dávky, vázané k jednomu rodnému číslu. Karty navíc ušetří v celorepublikovém měřítku až jednu miliardu korun, protože dosud platí stát za každou složenku dvacet korun. A může také sloužit coby platební karta,“ doplnila Romana Pospíšilová.
Dalším průlomem v sociální reformě je změna v systému veřejné služby, která bude pro dlouhodobě nezaměstnané povinná – a kdo ji odmítne, přijde o veškeré příjmy od státu.
„Dá se říct, že lidé, pobírající dávky jsou vlastně státními zaměstnanci a mají tím pádem vůči státu povinnosti. Nové změny budou učit dlouhodobě nezaměstnané zase pracovat,“ vysvětlil výhody náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín (TOP 09).
Kdo se chce místo práce flákat, zůstane bez peněz
Přerov – Nově nastavená pravidla chystané sociální reformy jsou přísná a neúprosná. Ale spravedlivá. Dlouhodobě nezaměstnaní, kteří odmítnou pracovat pro svou obec, přijdou o veškeré peníze od státu. Záchytná sociální síť je už počínaje lednem příštího roku nezadrží nad vodou – a v některých případech je nechá nemilosrdně padnout až na dno.
„Pokud člověk, který je v evidenci úřadu práce nepřetržitě více než dva měsíce, bez vážného důvodu odmítne vykonávat veřejnou službu v rozsahu až dvacetihodin týdně, bude vyřazen z evidence. Tím pádem přestane mít nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi,“ vysvětlila vedoucí oddělení sociálních věcí a zdravotnictví přerovského magistrátu Jana Žouželková.
Kolika lidí z Přerova se bude podle nových pravidel tato veřejná služba týkat?
V Přerově máme zhruba 2800 nezaměstnaných a veřejná služba by se mohla dotknout asi sedmi stovek lidí. Pravidla výběru teprve nastolí ministerstvo práce a sociálních věcí. Jejich manuál očekáváme každým dnem. Předpokládáme ale, že se tato povinnost bude týkat hlavně lidí, kteří jsou notoričtí fluktuanti a zneužívají sociální systém státu.
Je Přerov v tomto ohledu na příliv pracovníků připravený?
V současné době máme dvacet osm organizací, ve kterých mohou dlouhodobě nezaměstnaní pracovat. Dosud se tato veřejná služba týkala jen lidí, kteří byli na úřadu práce déle než půl roku, navíc byla dobrovolná. Kdo si nechtěl přivydělat, tak nemusel – a přesto mu stát posílal existenční minimum. Teď už to bude povinnost, a kdo se jí zřekne, dostane se do problémů.
Jaké jste měli zkušenosti s veřejnou službou, kterou lidé dosud dobrovolně vykonávali?
Nejlépe za vše mluví čísla. V roce 2009 mělo o tuto formu práce zájem 272 lidí, ale nakonec ji vykonávalo jen 141. O rok později se o veřejnou službu přihlásilo 473 nezaměstnaných a dělalo ji pouze 307 lidí. A letos se dokonce přihlásilo 588 uchazečů, ale jen 284 z nich se prací doopravdy účastnili.
Jaké hlavní důvody nezájmu jste zaznamenali?
Některým se zkrátka nechtělo pracovat, byli nespolehliví, v průběhu práce popíjeli alkohol, takže se s nimi jejich dočasný zaměstnavatel okamžitě rozloučil. Také jsme vysledovali, že je nejmenší zájem o veřejnou službu v letních měsících. Jakmile bylo pěkně, tak se někteří pracovníci vzdali práce pro město a vykonávali načerno sezónní práci, která je lépe placená. Tak třeba letos v lednu přestalo veřejnou službu vykonávat jedenáct procent lidí, v květnu jich už bylo jednatřicet procent a v červenci sedmačtyřicet procent. Tedy skoro polovina.
Jakou částku budou nezaměstnaní za veřejnou službu dostávat?
Existenční minimum dosud činí 2 020 korun. Pokud člověk pracuje pro obec dvacet hodin, dostane 3 126 korun, jestliže dělá třicet a více hodin, částka byla ještě zhruba o 530 korun vyšší. Od ledna bude existenční minimum 2 200 korun, životní minimum 3 410 korun – ovšem za veřejnou službu už po Novém roce lidé nebudou dostávat žádné další peníze.
Kdo třeba ještě letos pracovat nechtěl, tak zůstal na existenčním minimu. Příští rok ale už takovýto jedinec nedostane vůbec nic.
Znamená to tedy, že můžeme čekat více bezdomovců v ulicích?
Uvidíme, co sociální reforma s těmito lidmi udělá. Buď se přizpůsobí, budou pracovat a dostanou státem vyplácené dávky, nebo práci odmítnou a opravdu mohou zůstat bez koruny. A co je důležité – už nebudou v systému uchazečů o zaměstnání, a tudíž jim nebude ze strany státu hrazeno zdravotní ani sociální pojištění
Když zůstanou bez příjmů, mohou třeba přijít i o své děti, které mají v péči?
Každý případ se bude posuzovat individuálně, bude záležet na tom, kolik lidí v rodině třeba vydělává a podobě. Nastavená pravidla jsou možná tvrdá, ale určitě nejsou nespravedlivá.
Ve kterých organizacích budou moc lidé vykonávat veřejnou službu?
Největší kapacitu mají Technické služby města Přerova, ale i Teplo Přerov, základní a mateřské školy, Český červený kříž, Sociální služby či Armáda spásy. (lech)
LENKA CHALUPOVÁ