Soukromé kotelny: ano, či ne?

Kombinace individuálního a ústředního systému tepelného hospodářství není přitom zcela obvyklá.

V nedalekém Valašském Meziříčí i ve stejně vzdáleném Novém Jičíně se až na pár vzácných výjimek pro bytové domy topí a ohřívá voda centrálně.

V Hranicích si chtějí lidé topit sami

Pro vlastní kotelnu už se v Hranicích rozhodla celá řada bytových domů. Jejich obyvatelé operují tím, že cena tepla a teplé vody od Ekoltesu je příliš vysoká. Tvrdí, že vlastní výroba této energie vyjde mnohem levněji.

Někteří dokonce hovoří o úspoře až poloviční. Na druhé straně barikády stojí ti, co nejsou soukromým kotelnám příliš nakloněni, byť se jich hospodaření Ekoltesu netýká. Diskuse na toto téma se už téměř pravidelně objevují i na stránkách Hranického deníku a stále z nich není zřejmé, kdo má vlastně pravdu.

Deník se proto rozhodl zmapovat situaci v nejbližším okolí a nabídnou svým čtenářům srovnání tepelného hospodářství Hranic, Valašského Meziříčí a Nového Jičína.

V Meziříčí boduje teplovod

Do roku 2000 využívali ve Valašském Meziříčí pětadvacet let starý parovod. Na počátku tohoto století prošel kompletní rekonstrukcí a byl přebudován na soustavu teplovodní. Obhospodařuje ji soukromá společnost Centrální zásobování teplem (CZT), v níž má město podíl ve výši 38 procent.

Dnes dodává teplo a teplou vodu drtivé většině bytových domů i celé řadě firem. „Když u nás probíhala bytová privatizace, měla nově vzniklá společenství vlastníků snahu se od systému odpojit a zřídit si vlastní kotelnu. Zlom nastal v letech 2004 a 2005, kdy razantně stoupla cena zemního plynu. V tu chvíli začalo být výhodnější odebírat teplo od CZT,“ popsala vývoj událostí v oblasti tepelného hospodářství místostarostka Valašského Meziříčí Dagmar Lacinová s tím, že díky tomu dnes není ve městě jediná soukromá kotelna pro bytový dům.

CZT nakupuje páru od valašskomeziříčské firmy Deza. „Pro ni je to vlastně odpad, takže cena za dodávanou páru není nijak závratná,“ konstatovala Lacinová.

Z páry vyrábí CZT v pěti výměníkových stanicích horkou vodu a tu pak potrubím dodává přímo do domácností. Na centrální systém jsou ve Valašském Meziříčí napojena všechna sídliště, veškeré veřejné budovy a téměř celý průmyslový areál bývalých kasáren. „Vloni jsme otevřeli krytý bazén a také jsme jej napojili na horkovod a totéž teď plánujeme udělat s pečovatelským domem, jemuž končí životnost stávající plynové kotelny,“ prozradila plány města Lacinová.

Cena za tepelnou energii je ve Valašském Meziříčí dvousložková. Je do ní totiž pravidelně započítávána i splátka investice do rekonstrukce teplovodního systému. „Z ceny za každý gigojoul připadá na tuto splátku 173 korun, což bude platit až do roku 2016, než bude rekonstrukce zaplacena,“ uzavřela místostarostka Lacinová.

V Novém Jičíně šetří s pomocí štěpky

Až do loňského roku topili v Novém Jičíně převážně plynem. Od listopadu tam město zprovoznilo kotel na štěpku. Z celkového výkonu tepelného hospodářství o objemu 100 MW má kotel výkon pouhých 1,5 MW.

Přesto už se jeho využívání projevilo na snížení ceny tepla. „Jsme si vědomi, že z hlediska životního prostředí jsme udělali krok zpět. Spalování štěpky není k přírodě zrovna šetrné, ale přesto jsme ji začali používat, a to hned ze dvou důvodů,“ řekl místostarosta Nového Jičína Milan Šturm.

„V prvé řadě jsme se chtěli odpoutat od monopolních dodavatelů plynu, a druhým důvodem byla snaha o úsporu,“ vyjmenoval druhý nejvyšší radní dva nejpádnější důvody k nákupu kotle na štěpku. Očekávaná úspora se opravdu projevila, a to už po půl roce. Město ji promítlo do snížení ceny za tepelnou energii pro všechny své obyvatele.

„Kotel na štěpku je využíván pouze pro jedno sídliště, ale připadalo nám spravedlivé měřit každému stejným metrem,“ řekl k tomu Šturm. Ostatní bytové domy v Novém Jičíně jsou zásobovány teplem a teplou vodou ze dvou velkých plynových výtopen.

O centrální tepelný systém, jehož vlastníkem je město, se tam stará soukromá společnost Dalkia, v níž nemá Nový Jičín žádný majetkový podíl. „Máme s Dalkií uzavřenu nájemní smlouvu a jediný náš příjem z tepelného hospodářství plyne právě z onoho pronájmu,“ konstatoval místostarosta.

Své vlastní kotelny si ze všech bytových domů ve městě zřídily pouze dva. „Rozhodli se tak proto, že se tam v dodávkách tepla vyskytovaly časté poruchy,“ vysvětlil Šturm. O dalších zájemcích o soukromou kotelnu prý neví. „A doufám, že se ani žádní nevyskytnou,“ uzavřel místostarosta.

Proč rostou ceny za teplo?

Obecně platí, že odpojování bytových domů od centrálního systému tepelného hospodářství je v každém městě z pohledu jeho provozovatele i radnice nevítané.

„Každý takový systém je dimenzován na určitý počet odběratelů. Pokud se některý z nich odloučí, začne být systém ekonomicky nevýhodný a logicky se to musí promítnou i do ceny konečného produktu,“ vysvětlil městský úředník Václav Šimíček, který má v Novém Jičíně na starosti tepelné hospodářství.

Kromě snižování počtu odběratelů se na cenách tepla a teplé vody neblaze projevuje také zateplování domů, výměna plastových oken nebo používání termoregulátorů.