V celkovém pořadí mezi 13 hodnocenými městy Olomouckého kraje se Hranice umístily na 12. místě.

„Výzkum má spoustu nedostatků. Nemůžeme mu přikládat takovou důležitost, jakou si organizátoři představovali. Zkrátka výzkum sčítá nejen hrušky s jablky, ale motá do toho i třešně a rybíz a všechno to dohromady vydává za ořechy,“ zhodnotil anketu Město pro byznys tajemník hranické radnice Vladimír Vyplelík.

Položili jsme mu několik otázek.

Jaké nedostatky se podle vás vyskytly v anketě Město pro byznys?

Paradoxní je, že v průzkumu si podnikatelé chválí podnikatelské prostředí v Hranicích a v tomto bodě se město Hranice umístilo na druhém místě ze 13.

Přitom v rámci celé ankety patříme s 12. místem k městům, která nejsou příliš vhodná pro podnikání. V anketě vidíme několik zásadních nedostatků.

Jde zejména o nejasnosti v oblasti vstupních údajů, kdy na jednu věc se pořadatelé v anketě dotazují, ale ve vyhodnocení mluví o něčem jiném.

Můžete být konkrétní?

Například v dotazníku, který jsme vyplňovali, byl dotaz na počet zaměstnanců městského úřadu, ve vyhodnocení je pak toto číslo uvedeno jako počet úředníků.

Dotazující zřejmě neví, že může jít o dvě odlišná čísla, která se třeba v případě Hranic výrazně liší. Do počtu zaměstnanců jsou započítané například uklízečky nebo terénní sociální pracovníci, ve vyhodnocení jsou pak uváděni jako úředníci.

Kromě toho počet úředníků nelze vztahovat na počet obyvatel města, ale obyvatel správního obvodu. Počet úředníků je totiž závislý také na velikosti obvodů stavebních úřadů a matrik, které pod město spadají, nebo na tom, zda jsou v příslušném správním obvodu obce s úřadem s rozšířenou působnosti také další, takzvané dvojkové obce, které ze zákona přebírají část povinností obcí s úřadem s rozšířenou působností státní správy.

Hranice takový tzv. dvojkový úřad ve svém správním obvodu nemají. Co se týká úředníků pracujících na městském úřadě pro samotné město, vše se odvíjí od množství činnosti a od toho, zda tyto činnosti zajišťuje město, nebo příspěvkové organizace.

Takže v anketě došli organizátoři k přesnému výsledku složenému z nepřesných čísel.

V jednotlivých oblastech získaly Hranice v rámci Olomouckého kraje nejlepší umístění v oblasti podnikatelského prostředí. Jsou v rámci kraje čtvrtým nejvhodnějším městem k podnikání. Máte nějaké výhrady k tomuto hodnocení?

Samozřejmě že toto je celkem dobrý výsledek, ovšem o vhodnosti města pro podnikání nevypovídá řada údajů, které anketa zahrnovala. Například výdaje na veřejnou dopravu. Není přece rozhodující, kolik město vynakládá, ale zda je doprava zabezpečena.

Každé město má jiné podmínky, jinou rozlohu, jiné potřeby. Navíc u dalších údajů není jasné, ani co přesně znamenají, případně jak k výsledkům hodnotitelé došli.

Kterých údajů se toto týká?

Například hospodaření obcí. Podle čeho bylo posuzováno? Nebo úřední hodiny. My si sami provádíme srovnání úředních hodin městských úřadů a víme, že jsme na srovnatelné úrovni s „vítězem“ v této oblasti.

Nehledě na to, že úředníci jsou lidem k dispozici imimo hodiny pro veřejnost, ale protože vykonávají i práci v terénu, nemusí být k zastižení. Stejné je to i na jiných úřadech. Jsme tak špatní, že říkáme pravdu, že pokud chtějí mluvit s konkrétním úředníkem mimo úřední hodiny, je třeba se předem domluvit?

Jaké máte další výhrady ke skladbě otázek v anketě Město pro byznys?

V oblasti „kvalita lokality“ se řeší třeba kapacita předškolních zařízení, ale ani slovo o středních školách a učilištích, což jsou pro podnikání minimálně stejně důležité předpoklady.

Porovnává se počet pacientů na jednoho lékaře, ale nebere se v úvahu, zda je ve městě nemocnice.

Je ještě něco, co podle vás negativně ovlivnilo umístění Hranic v anketě Město pro byznys?

Některé oblasti jsou podrobně rozebírány, jiné jen velmi okrajově nebo nejsou zastoupeny vůbec, jako například průmyslové zóny.

Které oblasti anketa pominula?

Například tak zásadní věc pro podnikání, jako je dopravní infrastruktura, je zastoupena jedinou otázkou, a to na počet kilometrů silnic a dálnic. A železnice a letecká doprava pro autory neexistuje.

Které otázky v anketě byly podle vás zbytečně rozebírány?

Třeba problematice nezaměstnanosti se výzkum věnuje hned šesti otázkami. Vzhledem k tomu, že každá otázka má v testu stejnou váhu, znamená to, že výše nezaměstnanosti je pro zpracovatele šestkrát důležitější než doprava.

Otázek bylo totiž 50 a všechny měly při vyhodnocování stejnou důležitost. Takže stejnou váhu pro podnikání jako dopravní infrastruktura má třeba počet lůžek v ubytovacích zařízeních na počet obyvatel, kde jsou zvýhodněna lázeňská města jako například Jeseník.

Ještě k nezaměstnanosti. Uvedl jste, že je této otázce věnován značný prostor…

Podle autorů výzkumu je pro podnikání důležitá vysoká nezaměstnanost. Čím více nezaměstnaných, tím podle ankety lépe, protože podnikatelé si mohou lépe vybírat – cituji „z kvalifikovaných odpočinutých a motivovaných sil.“

Problémem však je, že právě kvalifikovaní a motivovaní pracovníci se mezi nezaměstnanými vyskytují pouze zřídka. Alespoň, že jsou odpočinutí.

Na nižší příčky nás paradoxně v anketě sráží to, že jsme v minulosti vybudovali průmyslovou zónu, do které město vložilo 55 milionů korun, a tím se podařilo snížit nezaměstnanost.

Myslím si také, že o kvalitě veřejné správy na městském úřadě v Hranicích vypovídá také to, že na zkušební mail organizátorů ankety s dotazem fiktivního občana jsme odpověděli do třech hodin od přijetí, zatímco na ten samý mail odpovědělo jedno v anketě úspěšné město našeho kraje až o 120 hodin později než průměrná radnice v kraji.

Samozřejmě že nejsme geniální, ale podle ankety to vypadá, že vše děláme špatně. Jsme si vědomi určitých nedostatků, například město nebylo v minulém období příliš úspěšné v získávání dotací, ale toto se snažíme změnit.

Pořadí v kraji v soutěži Město pro byznys

  • 1. Olomouc
  • 2. Litovel
  • 3. Lipník nad Bečvou
  • 4. Jeseník
  • 5. Šternberk
  • 6. Přerov
  • 7. Uničov
  • 8. Prostějov
  • 9. Šumperk
  • 10. Konice
  • 11. Mohelnice
  • 12. Hranice
  • 13. Zábřeh
  • Soutěž Město pro byznys

    Do soutěže Město pro byznys bylo zařazeno všech 22 obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji. Města byla hodnocena podle 50 kritérií, která zahrnují podporu podnikání ze strany regionálních správ, porovnávají podnikatelské prostředí, pracovní trh, atraktivitu lokality, cenové podmínky dané oblasti a výsledky výzkumu na radnicích a mezi podnikateli.