Prohlídka zaplnila největší z muzejních sálů prakticky do posledního místečka. Návštěvníci si přišli poslechnout zajímavá fakta od speleopotápěče Lukáše Brychlece, který sám absolvoval ponor do Hranické propasti mnohokrát. „Já se zde potápím do úrovně dvaapadesáti metrů. Má maximální operační hloubka s vědomostmi a povolením, které mám, je pětasedmdesát metrů, a jelikož v rozmezí těch zhruba dvaceti metrů není v propasti nic moc zajímavého, nemám důvod sestupovat níž," uvedl přednášející.

Návštěvníkům mimo jiné vylíčil, jak to vypadá s možnostmi budoucího průzkumu propasti. Pokud se výzkumníci budou chtít někdy dostat až na samotné dno, jehož hloubka je dodnes stále neznámá, musí tak učinit také prostřednictvím nejmodernější techniky. „Je jasné, že my se nedokážeme na dno propasti nikdy podívat. Proto hledáme robota, který by to mohl nějak dokázat," řekl potápěč.

„V současnosti se vyvíjí robot, speciálně určený k prozkoumání Hranické propasti. Výzkumné zařízení musí být zvláštně uzpůsobeno, protože propast má svá výrazná specifika. Jde o to, že není v silách potápěče při hlubokých ponorech během krátkého času nějak rozumně zmapovat, jak to dole vypadá. Robota tam ale budeme moci nechat klidně plavat i několik dní, aby vše detailně zaznamenala," uvedl Lukáš Brychlec.

Vědci již dříve při rozborech zjistili, že se v případě jezírka propasti nejedná o pouhou díru plnou vody. „Byly provedeny biologické rozbory, při nichž se přišlo na to, že v jezírku propasti žije dvacet živočichů. Tento závěr nás skutečně překvapil. Pochopitelně se ale jedná o živočichy velice malých rozměrů, největší z nich má asi sedm milimetrů, takže je běžným okem nezaznamenáte," objasnil speleopotápěč. „Čeho si však všimnete, jsou kachny, které se během posledního půl roku uhnízdili na hladině jezírka. Momentálně jsou tam dvě, " doplnil s humorem.

Na dotaz jednoho z návštěvníků prohlídky, jakým způsobem pod vodou potápěči zaznamenávají zjištěné údaje, odpověděl Lukáš Brychlec pro někoho možná překvapivě: „Máme plastové tabulky a píšeme tam normálně tužkou."

Maximální hloubka naměřená sondou momentálně činí 384 metrů. Člověk se zatím dokázal dostat do hloubky 265 metrů. V loňském roce se to podařilo polskému potápěči Krzysztofu Starnawskému.

Organizátoři výstavy Příběh zázračné teplické kyselky se snaží v jejím průběhu návštěvníkům přiblížit všechno zajímavé, co Teplice nad Bečvou nabízejí. Kromě propasti je pochopitelně kladen velký důraz také na lázně, jeskyně či přírodní rezervaci.

Autor: David Král