„V dosavadním měření to rekord určitě je. Krzystof se tentokrát ponořil ještě o sedm metrů hlouběji než minule a pak po spuštění měřící sondy naměřil 373 metrů. Sonda se tam zastavila, ale jestli to bylo úplné dno propasti, to nevíme," řekl předseda základní speleologické organizace Hranický kras Miroslav Lukáš.

Odborníci ale pochybují o tom, že se přístroj zastavil na úplném dně jednoho z největších lákadel speleologů v Česku. „Sonda mohla jen narazit na nějaký výběžek. Je možné, že kdyby se Krzystof posunul o deset metrů jinam, klidně by sonda mohla propadnout ještě níž," uvedl Miroslav Lukáš.

Prodírání úzkou průrvou

Zřejmě nejkomplikovanější část ponoru spočívala opět v přibližně dvou set metrové hloubce, kde se potápěč musel prodírat úzkou roklinou.

„Skrz tuto restrikci se přes napadané haluze a kmeny dostával hůře než minule. Klidně tam ale někde může být zátka z kmenů, pod kterou Propast může pokračovat dále," pokračoval předseda speleologické skupiny.

Celkově trval pondělní ponor skoro devět hodin. Polák strávil nejvíce času v dekompresním stanu.

„Pomocí intercomu jsme s ním komunikovali. Dodali jsme mu pití, sušenky i časopisy," dodal Miroslav Lukáš, který se už dříve nechal slyšet, že o zdolání dna Hranické propasti speleologové hodně přemýšlejí.

Odhalená i utajená tajemství

„Je fakt, že se nám Propast hodně otevřela. Doposud se dost bránila, teď nám ale ukázala tajemství, o kterém se dlouho nevědělo a na které se dlouho čekalo. Uvidíme, jestli se bude bránit dále."

Další měření speleologů je zatím otázkou. Starnawski totiž nyní odlétá do Mexika, ale hned po ponoru prý prohlásil, že by později hloubku Propasti chtěl ověřit znovu.

Už nyní je jasné, že Hranická propast je minimálně druhou nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. „V jedné italské propasti se ale dostali ještě asi o dvacet metrů hlouběji," uzavřel Lukáš, jeden z objevitelů suchých prostor Propasti označených jako Rotunda suchá.

Polský potápěč Kryzstof Starnawski v pondělí při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval Hranickou propast do hloubky 373 metrů. Podle odborníků tak jde o jednu z nejhlubších sladkovodních zatopených jeskyní na světě.

Výběr rekordů a zajímavosti o jeskyních a propastech v České republice

- Státní organizace Správa jeskyní ČR registruje 2227 jeskyní a propastí, z toho je 1771 krasových a 456 pseudokra­sových. Převážná většina těchto objektů, přesně 1062, leží v Moravském krasu a 378 v Českém krasu.

- Od roku 1992 jsou všechny jeskyně v ČR přísně chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně s archeologickým obsahem navíc i podle zákona o státní památkové péči.

- Čtrnáct jeskyní v ČR je zpřístupněno veřejnosti. Primát drží Chýnovské jeskyně, do nichž se první návštěvníci dostali už v roce 1868.

- Nejnavště­vovanější jsou Punkevní jeskyně, kam loni zavítalo kolem 200.000 turistů.

- Nejdelší jeskyní je s délkou 34,9 kilometru soustava Amatérské jeskyně. Leží v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras.

- Nejhlubší propastí je Hranická propast zvaná též Macůška nebo Propast, která leží v Národní přírodní rezervaci (NPR) Hůrka u Hranic. Její zatím naměřená hloubka je 373 metrů. Hloubka suché části je 69,5 metru.

- Největším podzemním jeskyním prostorem je Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání v CHKO Moravský kras. Jeho půdorys má rozměry 70 krát 30 metrů, na výšku měří 60 metrů.

- Nejmohutnější propastí je Macocha, jejíž hloubka činí 139 metrů ke hladině jezírka a 168 metrů celkem (na dno Spodního jezírka). Rozměry půdorysné jsou 174 krát 76 metrů. Macocha leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

- Nejdelší podzemní vertikálou je se 153 metry Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání v Moravském krasu.

- Nejdelším podzemním tokem je Punkva a její přítoky Sloupský potok a Bílá voda v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně. Celková délka tohoto kontinuálního krasového vodního systému je přes deset kilometrů. Leží v CHKO Moravský kras.

- Nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou v Moravském krasu. Mají celkovou délku 4165 metrů. Veřejnosti jsou zpřístupněny dvě trasy: jedna s délkou 890 metrů a druhá o délce 1760 metrů.

- Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Moravském krasu je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem. Má délku 95 metrů, šířku 44 metrů a výška dosahuje 20 metrů. (ČTK) Zdroj: Správa jeskyní ČR