Kojetínští z této lokality tvrdí, že jejich romští spoluobčané rozkrádají po demolici areál bývalého cukrovaru, na veřejných prostranstvích zakládají černé skládky a pobírají sociální dávky, které končí ve výherních automatech.

Kvůli jejich údajnému nepřizpůsobivému chování dokonce nedávno sepsali petici, s níž se obrátili na vedení kojetínské radnice.

ROZHOVOR

Jak se k této problematice staví město, na to jsme se zeptali starosty Kojetína Mojmíra Haupta. Je pravdou, že kojetínští Romové působí ve městě problémy?

Problém s Romy nevznikl tento týden ani měsíc. Jde o dlouhodobou záležitost. Oprávnění hodnotit jejich chování má ten, kdo s nimi žije, komunikuje, nebo se o ně zajímá.

U nás je situace taková, že zde máme naprosto neproblémové romské rodiny, které jsou zařazené do normálního běžného života.

Pak tu ale existuje druhá skupina, která prostě nechce přistoupit na život podle legislativy, která platí pro všechny občany naší republiky.

Tito lidé vycházejí z filozofie, že stát, potažmo město, má povinnost se o ně starat a zajistit jim sociální podmínky pro život. Zkrátka zajistit jim všechno, nač si vzpomenou.

Ovšem v okamžiku, kdy se jim sdělí, že i oni mají určité povinnosti, tak tuto skutečnost už nepřijímají. Čekají jen s nataženou rukou, ale o své povinnosti se nezajímají.

Máte nějakou konkrétní zkušenost, která dokresluje to, co tvrdíte?

Nedávno mě například navštívila na radnici romská matka čtyř dětí, která se se svým druhem nastěhovala k jeho otci. Tomu ale skončila v městském bytě nájemní smlouva.

Přitom šestičlenná rodina se k němu nastěhovala bez oprávnění, bez jakékoliv smlouvy či nájemního vztahu. Tento dům je v havarijním stavu, a proto je určen k demolici.

Rodině jsme oznámili, aby byt vyklidila. Žena přišla na radnici a začala nás osočovat, že jim děláme problémy jen proto, že jsou Romové. Utvrdil jsem ji v tom, že to není pravda.

Nadruhou stranu jsem se ji ale snažil vysvětlit, že jsou dospělí a svéprávní lidé a musí se umět o sebe postarat. Musí si zvládnout najít bydlení a obživu. To za ně město ani nikdo jiný neudělá.

Někteří Romově zkrátka těží z toho, že v minulosti byl systém bohužel nastavený tak, že se jim žilo velmi dobře a pokojně. Mylně si někteří myslí, že to tak půjde dál.

Vraťme se ale k místní romské komunitě žijící v ulici Padlých hrdinů. Proč je jejich chování trnem v oku některým obyvatelům města?

V ulici Padlých hrdinů se nachází lokalita takzvaných bílých a červených domků, kde ale nežijí výhradně romské rodiny, ale i občané české národnosti.

Tito obyvatelé však mají jedno společné - patří k sociálně slabším občanům. Jsou mezi nimi stálí neplatiči, často mívají odpojenou elektriku, ale přitom pomalu na každé střeše domu je umístěn satelit.

Neplatí elektřinu, ale na televizi se dívat musí. Jsou schopni napojit se na hlavní přívod elektřiny a vesele si vařit, svítit a sledovat televizi. P

otom není divu, že se stane takový malér, ke kterému došlo minulý týden, kdy si jedna rodina pustila benzinovou elektrocentrálu a málem tak otrávila své čtyři dcery.

Snažilo se město podat pomocnou ruku místním Romům?

Když jsme před deseti lety s místostarostou nastoupili na radnici, snažili jsme za jakéhosi nadšení přizvat místní romskou komunitu ke spolupráci. Říkali jsme si, že to musíme nějak vyřešit.

Dokonce jsme se s nimi jednou za čas scházeli a projednávali různé problémy. Když jsme jim pak ale vybudovali třeba kanalizaci, ukázalo se to jako naprosto zbytečné.

Kovové mříže skončily ve sběru, a aby do otvorů jejich děti nepadaly, tak do kanálů naházeli plastové flašky, koberce a další materiál.

Výsledek byl ten, že kanalizace nebyla funkční. Dokonce jsme jim jednou dali materiál a nářadí, aby si sami opravili své domky. Jenže po materiálu i nářadí se slehla zem.

Nemůže se nikdo divit, že po těchto zkušenostech, jsme od jednání s romskými spoluobčany upustili.

Na radnici jste nedávno obdrželi petici, která upozorňuje na chování Romů. Co vedlo místní obyvatele k sepsání této petice?

Nálada mezi místními obyvateli a romskými spoluobčany zde je už dlouhou dobu na bodě mrazu. Tyto vztahy se ale v poslední době vyostřily zřejmě po demolici místního areálu bývalého cukrovaru.

Romové sem chodili a brali odtud, co jim přišlo pod ruky. Na materiál si dokonce půjčovali vozíky z půjčoven.

Navezené kabely opalovali a nashromážděnou izolací znečišťovali veřejná prostranství. Lidé nás napadali, že se tak děje za tichého přihlížení zastupitelů a policie.

Nenechají si ale vysvětlit, že nás vlastník areálu nepožádal o pomoc, abychom takovému jednání zabránili.

Kolik se pod petici podepsalo lidí a na co v ní petenti poukazují?

Pod petici se podepsalo zhruba osm desítek obyvatel zejména z ulice Padlých hrdinů a blízkého okolí. Peticí se bude příští týden zabývat rada, ale ještě předtím chceme sezvat petenty a ostatní veřejnost, abychom si určité věci vyjasnili.

Chceme lidem objasnit, jakými kompetence město vůbec disponuje. Jedním z požadavků petentů je totiž například to, abychom zavedli sociální dávky ve formě naturálií.

Lidem vadí, že Romové sociální dávky prohrávají v automatech, kupují si za ně alkohol a cigarety. Jenže zavést potravinové lístky nelze, protože to plošně neumožňuje naše legislativa.

K tomuto kroku lze přistoupit jen ve výjimečných případech na základě sociálního šetření v určitých rodinách.

Jaké další body petice obsahuje?

Obyvatelé města požadují kamerový systém. To ale není krátkodobá záležitost. Nejdříve je nutné na toto opatření sehnat půl milionu korun, potom vypsat zakázku a dojednat obsluhu kamer s městskou policií.

To už vše ale máme za sebou a v tuto chvíli jsme v podstatě před montáží kamerového systému. Ten bychom v budoucnu chtěli rozšířit a zdokonalit.

Kamery by se měly objevit i u základní školy, kterou navštěvuje hodně Romů.

Na její budově se letos objevily hanlivé nápisy a došlo zde také k vybití skleněné výplně. Kromětoho plánujeme zavěsit kamery i poblíž tří místních heren.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Proti Romům podepisují lidé v Kojetíně petici

Otec přiotrávil čtyři dcery zplodinami kvůli televizi