Do závěrečné fáze totiž dospěl proces posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Zatímco dotčené orgány životního prostředí nemají k projektu vážnější výhrady, do boje proti větrnému parku vytáhla některá občanská sdružení.

V Přerově je to Naše společná krajina a v obcích v okolí Rakova pak sdružení Za naše Záhoří. Pod petici proti výstavbě větrného parku se navíc podepsala více než polovina obyvatel z přilehlých obcí.

„Proces EIA je před dokončením a čeká se pouze na připomínky od obyvatel, které padnou na veřejném slyšení v obci 26. června,“ uvedl Vojtěch Cvek z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu v Olomouci.

Podle jeho slov zazněla zatím pouze námitka od města Lipníku nad Bečvou, aby byl záměr v souladu s územním plánem. „Připomínky nemá ani Česká inspekce životního prostředí,“ podotkl Cvek.

Lhůta pro připomínky skončí několik dní před projednáváním záměru s obyvateli. Na veřejné slyšení se do Rakova chystají odpůrci záměru, kterým se podařilo získat podpisy více než poloviny obyvatel přilehlých obcí.

„Pod petici se někde podepsalo padesát, jinde dokonce sedmdesát procent lidí. Petiční akce stále běží a čekáme na zbývající podpisy z obcí Malhotice a Opatovice,“ shrnul aktuální stav Miroslav Maťa z občanského sdružení Za naše Záhoří, které protest organizuje.

Se stavbou elektráren nesouhlasí podle jeho slov v obcích Horní Nětčice, Býškovice, Rakov, Opatovice, Malhotice, Rouské a Všechovice. Místním lidem vadí zejména to, že by větrné elektrárny narušily krajinný ráz Záhoří a zvýšily hlučnost ve zdejších obcích.

„Vadí mi kovová monstra a nelíbí se mi to. Minimálně tři vrtule z parku by se totiž nacházely v naší obci,“ shrnula už dříve své výhrady jedna z obyvatelek Býškovic.

Záměr však vadí i občanskému sdružení z Přerova s názvem Naše společná krajina. „Výstavba větrného parku Rakov by mohla ukončit naděje na vyhlášení přírodního parku Krásnice - Maleník, který několika turistickými trasami spojuje města Lipník a Hranice,“ shrnuli ve svém stanovisku zástupci sdružení.

Podle jejich slov je navíc oblast odpočinkovým územím, které bezprostředně navazuje na Lázně Teplice nad Bečvou. „V přírodním parku leží i hrad Helfštýn, který by byl elektrárnami převýšen o 120 metrů.

Moravská brána by tak ztratila svou krajinnou dominantu, a tou by se stal větrný park Rakov,“ tvrdí. Starosta obce Rakov Vojtěch Skácel, který je jedním z hlavních zastánců záměru, ale tyto argumenty považuje za scestné.

„Přírodní park leží na úplně opačné straně a tvrzení, že vrtule větrného parku převýší dominantu, jako je hrad Helfštýn, je úsměvné. Stožár elektrárny má být totiž vysoký sto metrů a větrný park Rakov je navíc ve velké vzdálenosti od Helfštýna,“ reagoval starosta.

Podle jeho slov si navíc nechala obec zpracovat hlukovou studii od Národní referenční laboratoře, podle níž výstavba větrného parku v lokalitě nezvýší hlučnost.