„Čím jsou stromy starší, tím více jsou napadány škůdci. Klíněnka je sice zákeřná, ale není dokázáno, že by v důsledku napadení došlo k úhynu listnáčů. Než motýlí škůdce strom umoří, trvá to zpravidla několik let. Stromy spíše ztrácejí svou estetickou hodnotu,“ vysvětlil šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš.

V Přerově je hned několik lokalit, kde se klíněnka objevila. „Naštěstí u nás nemáme celé aleje kaštanů jako třeba v Olomouci. I tak je ale hnědé listy možné spatřit na stromech v Michalově, na náměstí Svobody a v dalších ulicích města,“ řekl Juliš.

Stromům se nedaří ani na nábřeží Edvarda Beneše. „Vzrostlé javory zde ale netrápí klíněnka, oschnutí listů způsobilo spíše houbové onemocnění,“ dodala k tomu Maria Doubková z odboru životního prostředí přerovského magistrátu.

Klíněnka podle jejích slov přezimuje v kůře stromů nebo ve spadaném listí, a je tedy velmi obtížné se škůdce zbavit. „Je to každoroční problém. Čím je strom oslabenější, tím je náchylnější k tomu, že jej klíněnka napadne,“ doplnila Doubková.

Podle jejích slov trpí nejvíce právě městské stromy, které nemoci hůře odolávají. „Útoků na stromy je moc, ať už je to sucho, zasolení nebo stres ze znečištění ovzduší třeba vlivem dopravy,“ vylíčila Doubková.

Rozšíření klíněnky ale podle odborníků nahrává i nedostatek vláhy nebo teplá zima. „Proti napadení neexistuje žádná účinná ochrana, pro města je totiž likvidace škůdce příliš nákladná,“ dodala Doubková.

Proti klíněnce je možné použít postřik, který se nanese na spodní větve stromu a zabraní motýlím larvám v dalším vývoji. Postřik se provádí v závislosti na výsledcích odchytu samečků klíněnky pomocí feromonových lapačů.

Další možností je postřik kmene insekticidem. „Města se ale většinou omezují pouze na sběr a pálení napadených listů, nebo to kombinují s postřikem,“ doplnila Doubková.