Ritolcia je totiž název fiktivní země, kterou si vymysleli přerovští studenti jako místo, v němž se odehrává děj dokumentu, který právě natáčejí. S tímto filmem by chtěli letos uspět na festivalu amatérské tvorby Náchodská Prima Sezona 2009.

Obsah filmu by se dal v kostce shrnout asi takto: Studenti žijící ve smyšlené východní zemi se bouří proti nastolené diktatuře, která tam panuje. Napjatá atmosféra vyvrcholí demonstrací.

A toto vše se snaží zachytit kamerou a snímek pak chtějí použít jako svědectví. Dokument má v podstatě připomínat události, k nimž došlo v naší zemi v listopadu v roce 1989. „K natáčení tohoto dokumentu nás inspirovalo to, že letos uplyne dvacet let od sametové revoluce. I když naše generace tuto událost neměla šanci zažít, uvědomujeme si, jaký mimořádný význam měla. Kdyby k ní nedošlo, dnes žijeme v úplně jiném světě,“ vysvětlil jeden ze studentů Jan Zmeškal, který se ujal role režiséra a kameramana.

Dokument natáčejí letošní maturanti, kteří se přihlásili do semináře nazvaného Vizualizace kultury. Tento seminář je na přerovském gymnáziu novinkou, která odstartovala teprve v letošním školním roce.

„Máme za sebou natáčení už více filmů, ale toto je první, s nímž chceme vyrazit takzvaně do světa,“ svěřil se maturant Zmeškal, který by chtěl jednou vyučovat historii.

Na tvorbě dokumentu se podílí zhruba deset gymnazistů. „Scénář v podstatě vzniká spontánně. Nějakou kostru máme, ale obvykle ty nápady vznikají až při samotném natáčení, kdy dáme hlavy dohromady. Natáčíme na různých místech. Nejčastěji ve škole, ale i v ulicích,“ popsal další z gymnazistů Gyula Nyárs.

V dokumentu má roli několik dalších studentů, ale také pedagogové. Včera se například natáčela ve třídě zaplněné třiceti gymnazisty scénka, ve které se objeví také dva profesoři přerovského gymnázia – Helena Netopilová, která seminář Vizualizace kultury na škole vede, a Petr Kouba, který má s amatérským divadelním vystupováním bohaté zkušenosti. To se také potvrdilo při úterním natáčení, kdy si na okamžik odskočil z reálné výuky.

Bez přípravy a s naprostou dokonalostí se vžil do postavy diktátorského ředitele. Před kamerou odehrál svou roli, se kterou byl seznámen těsně před „spuštěním klapky“, napoprvé. Pak se zase vrátil zpátky k výuce. „Bylo to perfektní. Myslím, že tuto scénu nebude třeba ani opakovat,“ zhodnotil nadšeně režisér Jan Zmeškal.

Studenti při zpracování dokumentárního filmu čerpají nejen ze svých teoretických znalostí, které o sametové revoluci mají, ale i z poznatků pamětníků. Spolupráci jim však přislíbil i místopředseda Konfederace politických vězňů v Přerově Vladimír Hučín. Název dokument ještě nemá, ale jisté je, že by mělo jít asi o třicetiminutový film. Studenti, kteří se včera zúčastnili natáčení coby komparzisté, se už na něj těší.

„Události spojené se sametovou revolucí jsou pro mě minulostí, která je mi velmi vzdálena. Až bude film dokončený, určitě ho budu chtít vidět. Nejenom kvůli tomu, že se v něm se spolužáky objevím, ale hlavně proto, abych se detailně seznámila s jeho obsahem. V tuto chvíli o něm totiž toho moc nevím,“ svěřila se sedmnáctiletá gymnazistka Michaela Wehmhnörová.

„Přiznám se, že mě moc historie nezajímá. Více mě baví třeba hudba, ale na tento film si určitě nenechám ujít. Chci vidět výsledek, protože natáčení vypadalo dost slibně,“ dodal další ze studentů Petr Blažek.