Funkcionalistická stavba se od ostatních odlišuje především díky prvkům romantismu, které byly pro Caivase typické. U Tomancovy vily se to projevuje především jejím umístěním na kamennou podezdívku, druhá polovina je zase volně vysunutá nad zem a podepřena třemi pilíři. Funkcionalismus změkčují i zaoblené rohy nebo užití tmavého dřeva.

„Vilu nechal postavit můj tatínek, když na začátku války připadl Nový Jičín do pásma Sudet a on i s rodinou hledal nové bydliště. Já se narodil v roce 1945 a ve vile jsem bydlel dalších třicet sedm let," vzpomíná syn prvního majitele Petr Tomanec, který v Hranicích provozuje advokátní kancelář.

Ačkoliv byl dům ve vlastnictví jeho rodiny, dolní patro muselo na dlouhou dobu ustoupit užívacímu právu tehdejšího režimu.

„Národní výbor vyhlásil, že v přízemí budou obývat nájemníci. Příbuzní se museli vystěhovat, místo nich s námi bydleli rodiny příslušníků státní bezpečnosti nebo želežniční policie. Za nájem nám platili asi stovku měsíčně," popisuje sdílený život ve vile Tomanec.

Rád by vilu koupil, ale úvěr nedostane

Nízké platby od nájemníků i nutnost oprav vedla rodinu k ráznému činu. Roku 1982 se přestěhovala do Prahy a vilu prodala.

„Zrovna v té době se stavěl silniční průtah skrz Hranice, jemuž musely ustoupit mnohé domy. V jednom z nich bydlela rodina učitele Vavroucha, která naši vilu koupila. Komické na tom je, že jejich dům se nakonec nezboural, je to dnešní Progress centrum," osvětluje tehdejší situaci Petr Tomanec.

Dalších třicet let o vile téměř nevěděl. V Praze vystudoval práva a po revoluci si otevřel advokátní kancelář. Dcera pana Vavroucha mezitím emigrovala do Austrálie, vila tak zůstala prázdná a v současné době se prodává. V době, kdy se i pan Tomanec s manželkou přestěhoval zpátky do Hranic.

„Přivedla mě sem nostalgie i levnější bydlení. Mám tady navíc spoustu známých. Vilu bych rád koupil, ale finančně si to nemůžu dovolit. A tak velký úvěr už mi v mém věku nedají," říká smířlivě Tomanec.

„Mám ji v srdci, prožil jsem tam dětství, podívat jsem se tam teď ale nebyl. Jen by to rozjitřilo vzpomínky," dovává.(vrb)