„Neuvěřitelný! Obrovská gratulace Tomíku!“ ozvalo se z davu. „Jsi borec!“ vykřikl někdo z druhé strany.

„Fandil jsem ti a sledoval tě celý rok. Věděl jsem, že to s Žihadlem společně zvládnete,“ pogratuloval Tomíkovi jeden z fanoušků.

„Vítej doma, jsme na tebe pyšní,“ přidávali se další a další.

Takovýchto vřelých slov si Tomáš Vejmola při svém návratu vyslechl nespočet. Nejvíce jej však pochopitelně hřála podpora z úst a náruče nejbližších.

I slza ukápla

„S rodinou a přáteli jsme si často volali nebo psali, takže jsme o sobě pořád věděli. Setkání bylo ale samozřejmě emotivní a i slza ukápla,“ neskrýval Tomík dojetí.

„Jeho cesta je fakt obdivuhodná, já bych to vzdal už někde v Thajsku po prvním problému. Myslím, že se teď bude Tomík na mnoho problémů dívat jinak. Každopádně já jsem spíš rád, že už je doma a můžeme se vídat,“ prozradil Tomíkův dlouholetý kamarád Víťa Vrbka.

Tomáš Vejmola urazil ve speciální motorizované tříkolce (tuktuku) během roku zhruba třináct tisíc kilometrů. Při cestě z Thajska zpět do České republiky projel například Indií, Tureckem či Íránem.

Cesta mi bude chybět

Po příjezdu do své domoviny a konci mnohaměsíčního putování se tak v dobrodruhovi mísila řada pocitů.

„Bezprostředně po návratu ještě nevím, jak se cítím, nemůžu najít ta správná slova. Samozřejmě jsem rád, že jsem doma. Je ale taky pravda, že cesta mi bude chybět a mám na ni krásné vzpomínky,“ přiznal Tomáš Vejmola.

A co udělal Tomík jako první, když přišel domů?

„Vzal jsem psa na procházku a užíval si toho pocitu,“ uzavřel cestovatel.

My vám s Tomášem Vejmolou brzy přineseme obsáhlejší rozhovor nejen o samotné cestě z Bangkoku, ale i o budoucích plánech. Teď jej však nechme ještě chvilku odpočívat.