V obou největších městech přerovského regionu je navíc hlavním zdrojem obtíží tranzitní doprava.

V Přerově na obchvat úpěnlivě čekají již několik let. Podle všech předpokladů však čekání ještě nějakou dobu potrvá.

Obchvat města se začne stavět nejdříve za pět let.

Přerov: ještě pět let čekání

„Na posledním jednání se zástupci Ředitelství silnic a dálnic nám bylo potvrzeno, že stavba dálničního obchvatu kolem Přerova je naplánována na rok 2013,“ informoval náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek.

Stavbu dálničního obchvatu mělo jako prioritu ve svém volebním programu už několik politiků, kteří se za posledních patnáct let vystřídali na radnici

„Pokud si dobře vzpomínám, tak se o stavbě obchvatu mluvilo už někdy kolem roku 1995, kdy se začalo hovořit o výstavbě dálnice D1. Termíny realizace se ale už několikrát posunuly. Důvodem byla nesouhlasná stanoviska vůči tomuto záměru od různých organizací. Za dob mého působení na radnici se hovořilo o termínu výstavby obchvatu v letech 2008 až 2010,“ vzpomněl bývalý starosta Přerova Jindřich Valouch.

Kvůli neustálému odkládání stavby jsou už přerovští obyvatelé vůči tomuto záměru skeptičtí. „O potřebě obchvatu pro město se už toho tolik namluvilo a výsledek žádný,“ prohlásil například jeden z obyvatel Přerova Jaroslav Mucha.

Hranice: pomoci má nová dálnice

Hranicím přináší největší zátěž hlavní silniční tah z Olomouce na Ostravu, který město půlí na dvě poloviny. Je zdrojem nadměrného hluku i znečištění ovzduší.

Podle vedení zdejší radnice by mělo zlepšení přinést otevření nové dálnice D47, na kterou se většina tranzitní dopravy přesune.

Část místních obyvatel se ale domnívá, že problémy se poté přesunou na trasu dálničního přivaděče, který také povede středem města. Proto se místní občanská sdružení začala zasazovat o výstavbu obchvatu.

Podpořili je v tom i opoziční zastupitelé, vedení města však řeklo ne. Důvodem jsou podle radnice příliš vysoké náklady.

„Obchvat se stavět nebude, město na něj nemá peníze a nikdo nám je ani na něj nedá. Navíc, to co od něj lidé očekávají, by obchvat stejně nevyřešil,“ zdůvodnil před časem hranický starosta Miroslav Wildner (ODS) rozhodnutí radniční koalice.

Zastánci obchvatu ale míní opak. Peníze by podle nich bylo možné zajistit prostřednictvím dotací z evropských nebo státních fondů.

„Když nebyl obchvat realizován v době, kdy pro to byly nejlepší podmínky, těžko se nám to podaří nyní. Když si představím člena komise, který ty peníze rozděluje a vidí, jaké problémy s dopravou mají v Přerově, Olomouci nebo v Hulíně, tak se nebudu divit, když dá v žebříčku priorit Hranice až na poslední místo,“ vysvětlil již dříve starosta Wildner.

Dagmar Rozkošná, Martin Pjentak