Výskyt trilobitů na území České republiky spojují lidé s klenotem české geologie a paleontologie Barrandienem, oblastí mezi Prahou a Plzní.
Málokdo už ale ví, že cenná naleziště hned několika druhů těchto vyhynulých mořských živočichů se nacházejí na Hané, Drahanské vrchovině nebo v Nízkém Jeseníku.
„Na Moravě, což lidé moc neví, se nachází poměrně velké množství nalezišť trilobitů. Jedná se o lokality z období prvohor, tedy devonu a spodního karbonu,“ potvrdil kurátor paleontologických sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci a vysokoškolský pedagog Tomáš Lehotský.
Jednou z nejpozoruhodnějších oblastí s bohatými důkazy o výskytu trilobitů žijících v mělkých, teplých devonských mořích je takzvaný čelechovický devon. Ve vápencích nad Čelechovicemi na Hané dokonce bádal i slavný francouzský paleontolog Joachim Barrande.
„V Čelechovicích na Hané se vyskytují trilobiti poměrně drobní o velikosti do 2,5 centimetru. Nejvýznamnější druhy jsou Schizoproetus celechovicensis a Dechenella rittbergensis. Druhové označení těchto trilobitů je zajímavé: váže se k lokalitě, kdy Rittberg je staré německé označení místní části Čelechovic - Kaple,“ poukázal Lehotský.
Čelechovice jsou unikátem i z toho důvodu, že ve zdejších lomech byly nalezeny zkameněliny trilobita Scutellum flabelliferum.
„Má zajímavý plochý ocasní štít. Z lokality jsou rovněž doloženy nálezy dalšího pozoruhodného, ‚trnitého‘ trilobita, který se jmenuje Ancyropyge sola,“ přiblížil věhlas oblasti na úpatí Velkého Kosíře.
Strejčkův lom i Šternbersko
Dalším cenným místem s výskytem devonských trilobitů na Hané je Strejčkův lom u Grygova, který lidé berou útokem z jiného důvodu, a to na jaře, kdy zde vykvétají záplavy koniklece velkokvětého.
„Bezesporu zajímavou lokalitou je Chabičov u Šternberka, kde se trilobiti vyskytují v tamní břidlici. Jsou jedni z největších na Moravě. Jejich krunýřky mají na délku přes 7 centimetrů,“ zmínil olomoucký expert další cenné naleziště v Olomouckém kraji.
„Zdejší trilobiti se vyznačují takovou zvláštností – byli slepí, nemají vyvinuté oči. Vysvětlení je takové, že zde byla velká hloubka, trilobiti žili ve tmě a zrak tudíž nepotřebovali,“ popisoval.
Zákaz sběru v chráněných územích
Kromě devonských sedimentů vědci nacházeli, a doposud nacházejí a zkoumají, mořské trilobity také v karbonských sedimentech.
„Konkrétně na Drahanské vrchovině nebo v Nízkém Jeseníku. Tím nejzajímavějším je trilobit s vědeckým názvem Cyrtoproetus,“ zmínil Tomáš Lehotský.
Kdo by se chtěl vydat za dobrodružstvím a pokoušel se hledat svého zkamenělého trilobita, riskoval by velkou pokutu.
Sběr zkamenělin v lomech, které jsou chráněným územím a jsou monitorovány orgány ochrany přírody, je přísně zakázán.
Trilobit zblízka
Prohlédnout si trilobity z blízka však mohou zájemci ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a jeho cenných paleontologických sbírkách, kde se navíc dozvědí zajímavé informace o životě těchto vyhynulých bezobratlých.
„V září navíc otevíráme novou didaktickou expozici s názvem 'Příroda od počátku bez konce', kde se návštěvníci budou moci seznámit i s trilobity z Barrandienu,“ zval kurátor sbírek Tomáš Lehotský.