Mezi stovkami příspěvků od fotografů z celého světa skončil portrét její stoleté prababičky jako první.

Kolekci snímků začala pětadvacetiletá Kateřina tvořit letos na jaře jako svou bakalářskou práci.

„Inspirací mi byly obrazy malíře Salvadora Daliho. Jednou jsem si je tak prohlížela a všimla jsem si, jak se jeho díla rok od roku mění. Napadlo mne: co kdybych zkusila vyfotit různé lidi, každého s jiným rokem narození, aby bylo vidět, jak se navzájem liší oni,“ vypráví s nadšením o své práci mladá fotografka.

Jako loviště pro své portréty si zvolila Hranicko.

„Chtěla jsem vyfotit sto lidí s datem narození od roku 1910 do roku 2010. Za každý rok jednoho,“ vysvětluje Kateřina.

Nejprve hledala tváře pro fotografie mezi svými příbuznými, ti ji pak dávali tipy na další osoby.

„Hodně mi pomohlo, že jsem rozhodila sítě na Facebooku. Pak se mi začali ozývat lidé sami,“ říká.

Snímek se stoletou Karlou z Hranic je jedním ze tří, se kterými mladá fotografka Kateřina Prokopová vyhrála fotografickou soutěž magazínu National Geographic ve Francii. Foto: Kateřina Prokopová

Práce ji bavila, zároveň při ní poznávala z nových úhlů svůj rodný kraj a jeho obyvatele. Sama totiž už čtyři roky žije a studuje v anglickém Birminghamu.

„Strašně jsem se divila, jak se tady lidé navzájem znají. Když jsem pak fotila na vesnicích, mile mě překvapila zdejší pohostinnost: lidé mě po focení zvali na pohoštění, na panáčka slivovice,“ líčí své zážitky Kateřina Prokopová.

Poučné byly pro mladou fotografku i zážitky s lidmi starších ročníků.

„Zajímavé bylo, že lidé okolo 90 let měli méně problémů se zdravím než ti sedmdesátiletí. Ale docela smutně na mě zapůsobilo focení v domově seniorů. Navzdory skvělým sestřičkám a perfektní péči šlo poznat, že už jsou tam ti lidé jakoby odložení na dožití,“ popisuje své zážitky.

Když pak po dokončení série zjistila, že časopis National Geographic pořádá fotografickou soutěž s názvem Vyprávěj nám svůj příběh, neváhala, vybrala své tři nejoblíbenější snímky a poslala je tam.

„Fotka mojí prababičky nakonec získala první cenu. Už byla zveřejněná na internetových stránkách a zřejmě se objeví i v tištěném vydání,“ uvádí Prokopová.

Zároveň i vzpomíná na své fotografické začátky.

„Přítel mé mámy byl nadšenec do fotografování. Jednou jsem si od něho půjčila zrcadlovku a zkusila udělat pár snímků. Když je pak viděl, říkal, že jsou opravdu povedené,“ vypráví Katka.

Postupně se u ní zrodila i touha fotografii studovat.

„Věděla jsem, že budu mít jen malou šanci dostat se na FAMU, tak jsem to zkusila v Anglii. Letos jsem tam v Birminghamu dělala bakalářskou práci,“ doplňuje dívka.

Nyní ji čeká odměna za výhru v soutěži. Stráví několik dní ve Francii na setkání s dvorními fotografy časopisu National Geographic.

„Doufám, že se tam hodně přiučím. A taky mi zbývá sehnat poslední tři lidi do mé série portrétů z Hranicka. Ještě mi chybí ročníky 1912, 1913 a 1917,“ dodává Kateřina Prokopová.