„U nás je asi polovina dětí romských. Všichni žáci ale mají odborné posouzení o tom, že trpí určitým mentálním postižením. Jejich začlenění do běžných škol by znamenalo nutnost omezit a upravit výuku," vysvětluje ředitelka ZŠ a MŠ Hranice na ulici Nová Jarmila Theimerová.

Opatření, podle kterého by v budoucnu mělo dojít k plánované redukci škol, přijala vláda v roce 2011. Z praktických škol do těch klasických by měly být začleňovány v souvislosti se strategií boje proti sociálnímu vyloučení.

Proti opatření se ale brzy zvedla vlna odporu napříč celou republikou. Petice proti rušení praktických škol má dnes přes 76 tisíc podpisů.

Petice, kterou podepisovali učitelé a rodiče dětí z praktických škol, proběhla už minulý rok. Ta současná cílí pro změnu na základní školy.

„U nás petici minulý rok rodiče i učitelé podepsali, tu letošní jsme rozeslali hranickým základním školám. To, jak s ní naložily, bylo na nich," doplnila ředitelka Theimerová.

Podle ředitele ZŠ a MŠ Šromotovo Radomíra Habermanna podepsaly petici asi dvě třetiny učitelů této školy.

„Nechtěli jsme, aby to vyznělo jako nátlak, tak jsme ji rodičům nenabízeli,"uvedl. Struhlovským pedagogům ředitel Radomír Macháň petici nabídl na schůzi, rozhodnutí však rovněž nechal na nich.

Do praktických škol jsou zařazovány děti s lehčím mentálním postižením, které se projevuje IQ pod 70. Podle signatářů petice, ale i doktorů či psychologů to není diskriminace, nýbrž správný způsob, jak těmto dětem nabídnout plnohodnotné alternativní vzdělávání.

„Zakazovat rodičům volbu jiné než běžné základní školy je nedemokratické," píše se v části petice.

Autor: Vít Vrbka