„Ukazujeme lidem všechno, od přívodu odpadních vod až po odtok do Bečvy. Třeba pro středoškoláky, kteří ekologii ve výuce probírají, je to hodně zajímavé," říká třiašedesátiletý Hraničan. Zájem o každoroční exkurze ale podle jeho slov spíše klesá.

„Ti, kteří ten proces chtěli vidět, už tady asi v minulosti byli. Ale lidi by určitě měli vědět, že příroda se i tímto způsobem dá uchránit," dodává.

Sám se považuje za pamětníka a tvrdí, že současný systém čištění komunálních odpadních vod se s tím dřívějším vůbec nedá srovnat.

„Technologie jdou pořád dopředu, dnes je to úplně někde jinde než třeba před revolucí. Čistírna dokáže špinavou vodu vyčistit na nějakých devadesát osm procent. Ale je to samozřejmě o penězích," přiznává Vladimír Lux s tím, že jako jeden z deseti zaměstnanců společnosti VaK Přerov je v areálu hranické čističky pracovně velmi vytížený.

„Po vojně jsem měl sice jinou práci, ale ta mě moc nebavila. Tady na čistírnu mě přivedl tchán a pak už jsem tu zůstal. Je to už čtyřicet let," tvrdí pracovník, který v areálu zastává pozici vzorkaře i údržbáře.

„Mám osmihodinovou pracovní dobu, ale když třeba v Dřevohosticích nefunguje čerpadlo na přítoku, přijde o tom směnaři textová zpráva. Ten musí problém vyřešit, případně na místo vyjet, a to i během víkendu," dodává.

Hranická čistírna odpadních vod není jedinou, o kterou se musí pracovníci starat. Ve své správě mají i čistírnu v Lipníku nad Bečvou, která je jinak v podstatě bezobslužná. Obhospodařují i obecní čističky v Miloticích, Kunčicích a právě v Dřevohosticích­.