„Když už to tady provozujeme, tak se snažíme dělat akce, které by přilákaly lidi. Těch soutěží máme během roku více, pořádáme mimo jiné turnaje v šachu, uskutečnila se také ochutnávka domácího zelí nebo zabijačkových pokrmů. Máme tady také šipkařské kluby,“ vysvětlil pořadatel akce Pavel Veverka.
Po 17 hodině zasedla v útulné hospůdce odborná komise, která začala hodnotit přihlášené vzorky.
„Posuzujeme více aspektů, důležitá je chuť a vůně. Je důležité, jestli cítíme druh ovoce, ze kterého se pálilo,“ vysvětlil jeden z posuzujících – pan Pavel.
A jak zvládají porotci ochutnávat, a zároveň zůstat ve stavu střízlivém?
„Důležité je neochutnávat příliš. My jsme připravili k pálence něco do žaludku - tlačenku i ovar, promazaný žaludek je totiž základ. Důležitá je také voda,“ prozradil Pavel Veverka.
Na vítězném vzorku se porota shodla. „Rozhodovali jsme se ale mezi dvěma vzorky,“ doplnil další člen komise, která vzorky posuzovala. Letošní ročník ovládl Jindřich Těšík.
„Slivovici z mirabelek a trnek pálil tatínek. Všechny v destilátu obsažené plody dozrávají ve stejný čas, proto mohou jít do bečky dohromady. Na startu přidáváme půl kilogramu cukru, ale pak už ne. Veškerý cukr je hlavně obsažený v samotném ovoci,“ prozradil spokojeně vítěz soutěže.
Právě cukr je podle jeho slov pro dobrou pálenku velice důležitý.
„Pokud ovoce neobsahuje žádný cukr, pak nemůžete mít dobrou slivovici,“ dodal. A nutno říct, že vítězný vzorek, byl opravdu voňavý a chuťově výrazný.
Vítěz letošního slivkoštu sice nevyhrál věcnou cenu, ale mohl ho hřát dobrý pocit, že se sešel s kamarády. O tom totiž byla tato akce především. Ke hřejivému pocitu mu jistě dopomohla také domácí slivovice, neboť správná pálenka musí podle slov místních umět zahřát.
