„Máme na webových stránkách rezervační systém, kde si lidé najdou dny, ve kterých se čipuje a kdy je volno. Potom se nahlásí a dostaví se v uvedený čas nejen s kolem, ale i příslušnými dokumenty,“ vysvětlil zástupce velitele Hynek Pitrun.
Zájemce o tzv. očipování musí přijít s kolem, které je umyté - to je základní podmínka. Poté už strážník nanese DNA barvu, která je po zaschnutí průhledná a není vidět.
„Barva obsahuje mikrotečky s číselným kódem. Číselná řada je stejná jen pro určitý počet kol. Barva se nanáší na deset míst a lze ji vidět pouze pod UV lampou,“ řekl strážník Jaromír Pavlas.
Pouhým okem číselný kód neuvidíte, je k tomu potřebná speciální lupa, protože tečka s kódem je menší, než špendlíková hlavička.
„Jakmile se ukázalo sluníčko, tak jsme zaznamenali rapidní nárůst zájemců,“ dodal Jaromír Pavlas. Pro náruživé cyklisty to tedy může být dobrá volba, jak ochránit své kolo před krádeží. Městští strážníci na kolo nalepí i samolepku, která značí, že je kolo chráněné. I pouhá přítomnost nálepky může zloděje odlákat.
PŘIDÁVAJÍ SE I DALŠÍ MĚSTA
Speciální ochranu jízdních kol nabízí také v Litovli.
„V minulosti jsme jízdní kola evidovali, ale jen v rámci města, databáze nebyla někomu jinému přístupná a zájem lidí o službu časem opadl. Loni jsme se dozvěděli, že Ministerstvo vnitra rozjíždí projekt celorepublikové databáze. Využili jsme toho a zažádali o dotaci a byli jsme úspěšní," vysvětlil velitel Městské policie v Litovli Lubomír Broza.
Inspiraci litovelští hledali u kolegů z Ostravska. V Ostravě a ve Frýdku-Místku syntetickou DNA používají už několik let.
„Na základě toho jsme usoudili, že by to mohla být dobrá služba pro občany," uvedl velitel městské policie.
První cyklisté si kola mohli nechat označit už koncem srpna minulého roku. Městská policie ale přiznává, že zatím zájem ale velký není. „Kol jsme označili zatím jen několik. Lidé se spíš informují a ptají o co jde a co je k tomu potřeba," dodal velitel strážníků.