„Důvodem propouštění, které nás čeká pravděpodobně od března příštího roku, je ztráta dominantního odběratele, společnosti Ikea, což omezí náš výrobní program,“ vysvětlil ředitel a spolumajitel společnosti Libor Budík. Ten ale popřel spekulace, které se objevily mezi pracovníky podniku, o tom, že je firma před krachem.

„Budeme se pohybovat v objemu kolem 80 až 90 zaměstnanců a výrobu jen omezíme. Pokud snížíme náklady a uděláme restrukturalizaci, takový scénář nám nehrozí,“ konstatoval Budík s tím, že nyní v Kazetu pracuje na 249 lidí, z toho je 25 žen na mateřské dovolené.

Auditor již ve zprávě k účetní závěrce za rok 2009, která je zveřejněna v elektronické Sbírce listin Obchodního rejstříku, zmínil vysokou závislost společnosti Kazeto na odběrateli IKEA. Lapidárně řečeno tvrdí, že převážná část produkce je určena pouze jedinému odběrateli a v případě ztráty tohoto obchodního vztahu je existence společnosti ohrožena.

Zaměstnanci podniku se netají obavami o svou budoucnost. Kazeto totiž propouštělo ve velkém už jednou – zhruba před dvěma lety. Tehdy to ale „ustálo“ a objevily se nové zakázky.

„Teď nevíme, co bude dál. Práce je v Přerově už tak dost málo a těžko si něco nového najdu,“ postěžovala si starší žena, která ale nechtěla uvést jméno.

Zejda a Hučín

Společnost Kazeto založil v roce 1925 Karel Zejda, který začal v Přerově vyrábět kloboukové krabice, cestovní kufry, peněženky a dámské kabelky. V roce 1931 rozšířil výrobu umělé kůže a později i kovového kování kufrů a lepenky. Následovaly zakázky pro armádu, jako námořnické kufry a pouzdra na dalekohledy. Společnost byla ve třicátých letech minulého století jedním z „dravců“ na českém trhu.

Přestože byla firma v roce 1948 znárodněna, udržela se i za totality a dál vyráběla kufry. Po revoluci se majetek vrátil do rukou dědiců zakladatele společnosti – Karla Zejdy ml., který se postaral o její oživení a další rozmach.

Zejda ale loni na podzim zemřel a svůj podíl odkázal dlouholetému příteli z disentu – Vladimíru Hučínovi. Soud ale dosud nerozhodl o právoplatnosti závěti.

„Zajišťovali jsme zakázky i jinde, ale dokud není jasný statut vlasníka, mám svázané ruce,“ řekl Hučín.

Nezaměstnanost a nové příležitosti

Přerov, který dlouhodobě zápasí s vysokou nezaměstnaností, zřejmě vlnu propouštění pocítí.

„Pokud odejde přes sto lidí, míra nezaměstnanosti se zvýší zhruba o desetinu procenta. Z celookresního hlediska to není nic dramatického, ale je to určitě nepříjemná záležitost. V současné době činí míra nezaměstnanosti na Přerovsku 10,8 procent,“ uvedl Jaroslav Mikšaník z olomoucké pobočky Úřadu práce.

Podle ředitele přerovského Úřadu práce Michala Langoše zatím jiné firmy ve městě v příštím roce propouštění nehlásí. „Žádné takové signály nemáme,“ podotkl.

Koncem října bylo na Přerovsku 7 506 uchazečů o práci.

„Sestupný trend nezaměstnanosti pokračuje, ale už s menší dynamikou. Poptávka po nových místech vznikla ve firmě Nomaseal, přijímaly i společnosti Ahold Czech Republic či DAS Czech Republik, Ecol Guard nebo přerovská chemička Precheza,“ uvedl Jaroslav Karlík z přerovského Úřadu práce. Na mírném zlepšení se podle analytiků podepsaly nové příležitosti ve zpracovatelském průmyslu a službách, ale i nábor nových pracovníků ve velkých firmách.