Málokdo by tušil, že cesta za kameny začala láskou ke starým hodinám.

„V sedmdesátých letech jsem sbíral starožitné hodiny a jednou jsem dostal rozbité kukačky. Ty jsem opravil a nakonec si vyřezal patnáct vlastních kukaček," usmívá se sběratel a ve výčtu svých koníčků hned pokračuje.

„Na dřevosoustruhu jsem vyráběl lampy i nábytek, později jsem si pořídil kovadlinu a začal bušit do železa. Z té doby pochází výzdoba u nás doma i různé plastiky na zahradě," popisuje pan Čoček a ukazuje na železnou krbovou mřížku.Šestašedesátiletý Petr Čoček ze Stříteže nad Ludinou ve svém domě zřídil unikátní malé muzeum minerálů

V roce 2002 ho v pořadu České televize zaujala reportáž o Votrubcově lomu v Českém ráji, o dva roky později se tam při dovolené vypravil.

„Našel jsem tehdy můj první mechový achát, což je polodrahokam. Jezdili jsme tam poté každý rok, seznámil jsem se s geologem Hromádkou a sbírka se rozrůstala. Domů jsem si k broušení dovezl třeba padesát kilo šutrů," vzpomíná Petr Čoček a vesele zdůrazňuje, že žádnou výpravu nepodniká bez manželky.

Když Střítež nad Ludinou vyhrála roku 2006 soutěž obec roku, tehdejší starosta pana Čočka přemluvil, aby sbírku zpřístupnil lidem. „Musel jsem zvětšit prostory, vytvořil nové poličky a zařídil si dílnu. Tehdy jsem měl vystaveno okolo tři sta minerálů," popisuje.

V současnosti se v prostorech nenápadného rodinného domku městná na tisíc vystavených kamenů, jejichž rozmanitý vzhled plný barev udiví snad každého návštěvníka. Téměř všechny kusy mají svůj příběh.

„Tady jsou fosílie z Černotína. Našel jsem obyčejný šutr, rozseknul jsem ho náhodně majzlem a podívejte, je tu lastura a na druhé straně její otisk. Někteří sběratelé říkají, že trilobiti jsou chcíplotiny, já ale tvrdím, že to je zkamenělý život. Navíc to byli první živočichové se složeným okem," vypráví pan Čoček a ukazuje asi půlmetrový zkamenělý Amonit, který vypadá jako obří šnek.

„Ten je z Maroka, tam se nachází obrovské zkameněliny, tuhle jsem však koupil. Mám tu i kus meteoritu ze Sibiře. Z Afriky je i tenhle kus pískovce z pyramidy nebo písek ze Sahary. Nejdražší kus je však můj vlastní ledvinový kámen, i když má jen pět milimetrů," směje se sběratel.

Neskutečnou historii má i kamenný mlat, ležící opodál. „Máma ho kdysi našla na zahradě, zarazila si do něj topůrku a normálně ho používala. Netušila, že má v ruce nástroj starý sedm tisíc let, kterého se našly jen dva kusy," chlubí se střítežský rodák dalším vzácným úlovkem.

Prohlídku střítežského muzea minerálů zakončuje slovy čínského myslitele Konfucia. „Všechno má svou krásu, jen ne každý ji vidí. Já se lidem snažím krásu kamenů ukázat prostřednictvím své sbírky." 

Autor: Vít Vrbka