Patřil k nejvýznamnějším postavám české kinematografie 60. let minulého století, k představitelům tzv. nové vlny v československém filmu. Svou celoživotní tvorbou si získal mezinárodní věhlas.

K jeho nejznámějším dílům patří filmy Všichni dobří rodáci z roku 1968 s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli či o pět let starší snímek Až přijde kocour s Janem Werichem.

Vojtěch Jasný se narodil 30. listopadu 1925 v Kelči na Valašsku v učitelské rodině. Jeho otec byl kulturním pracovníkem a zahynul v Osvětimi.

„Pana Vojtěcha Jasného považujeme za našeho největšího rodáka, který proslavil Kelč nejen v Evropě, ale po celém světě,“ vyjádřil se před časem pro Deník kelečský starosta Karel David.

Bylo to v době, kdy se s kyticí, blahopřáním a dárkovým košem chystal za Vojtěchem Jasným do Přerova, kde režisér v posledních letech žil, aby mu popřál k tehdejším devadesátým narozeninám.

„I když musel opustit republiku, což pro něj bylo nepříjemné, na léta strávená v Rakousku, Německu a později v Americe vždy vzpomínal v dobrém,“ řekl o slavném filmaři starosta Kelče.

Na úmrtí známého režiséra reagovali na sociální síti Facebook také členové hereckého souboru Slováckého divadla z Uherského Hradiště.

„Před časem jsme se s panem režisérem potkali. Hráli jsme Rychlé šípy v Přerově a byl u toho i on. Pořád na tu jeho dětskou radost, s jakou Mirka Dušína a jeho kamarády sledoval, vzpomínáme. A vzpomínat nepřestaneme. Děkujeme!“ vzkázali mimo jiné herci.

Přes 50 filmů

Vojtěch Jasný absolvoval valašskomeziříčské gymnázium a studoval kameru na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění u profesora Plicky.

Na fakultě se mimo jiné seznámil s Karlem Kachyňou a natočili spolu několik dokumentů a filmů. Jeho samostatným debutem byly Zářijové noci z roku 1956, film natočený podle stejnojmenné hry Pavla Kohouta.

Dohromady natočil Vojtěch Jasný přes 50 filmů, vedle Československa také v Číně, Rakousku, Německu, Izraeli, Francii, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Finsku, Kanadě a v USA.

Vrcholem jeho tvorby je bezesporu lyrická kronika Všichni dobří rodáci z roku 1968 zasazená do Jasného rodiště.

Film o proměnách venkova po konci II. světové války vynesl kelečskému rodákovi cenu za režii na festivalu v Cannes, zároveň z něj ale po srpnové okupaci Československa udělal v očích režimu nežádoucí osobu. Přibližuje totiž únor 1948, znárodňování majetku sedláků, vytváření jednotných zemědělských družstev i politické procesy.

V roce 1970 Vojtěch Jasný emigroval, žil nejprve v Salzburku a Mnichově, poté odešel do New Yorku. V cizině natáčel dokumenty i hrané filmy pro kina a televizi, věnoval se i divadelní režii.

Poslední léta v Bystrém a Přerově

Domů se Jasný vrátil až roku 1990, kdy natočil film Proč Havel a pak v roce 1999 svůj poslední celovečerní film Návrat ztraceného ráje.

Roku 2007 obdržel Českého lva za celoživotní přínos českému filmu. Od roku 2011 žil s nemocnou manželkou v Domě seniorů v Bystrém. Po smrti své ženy v lednu 2012 se z Domu seniorů v Bystrém odstěhoval do soukromí. Poté pobýval v Přerově.

Při besedě u příležitosti režisérových 90. narozenin právě v Přerově se redaktor Deníku ptal, o čem by mohl být jeho případný další film.

„Pořád na to myslím. O čem by byl? Už jenom o duchovních věcech a velké lásce. Protože nejkrásnější na světě je velká láska,“ svěřil se tehdy valašský rodák.

Vojtěch Jasný zemřel v Přerově 15. listopadu 2019 ve věku 93 let.