„Bečva se vyšplhala až na hlavní cestu, k silnici druhé třídy. Do Hranic to tedy bylo průjezdné jen po asi kilometrové objížďce. Nejprve jsme čistili silnici, teď se dělá na obecních prostorách. Bláto bylo v zastřešeném posezení i u kiosku,“ popisuje situaci starosta Ústí Libor Vykopal.

Zatímco hřiště i s brankami zmizelo kompletně pod vodou, herní prvky pro děti unikly o vlásek.

„Na spodní brance byly dva metry, ale dětské hřiště poničené není. Budeme muset obnovit jen pískoviště, voda mohla být kontaminovaná,“ říká.

Do úklidu se v Ústí pustily asi čtyři desítky dobrovolníků - hasiči, členové místního sokola, ale i lidé z obce.

„Člověk nikdy neví, kam až to vystoupá, ale čekali jsme, že to nebude tak hrozné jako v roce 2010. Jakmile se voda dostane na cestu, je to vždycky kritické, a to se stalo i tehdy. Mnohem horší situace byla ale v roce 1997, kdy se v Ústí plavalo na loďkách,“ vzpomíná Marek Nehyba ze Sboru dobrovolných hasičů v Ústí.

A proč je právě tento úsek na Hranicku tím nejkritičtějším? „Protože je zde zúžené koryto Bečvy a vzniká jakýsi přírodní poldr, který se nemá kde rozlít - a tak se rozlije tady,“ vysvětluje.

Do práce se pustily i místní ženy.

„Blíží se pálení čarodějnic, ale nás se to netýká. Máme sice košťata, ale na úplně jiné účely. Raději si po skončen úklidu posedíme v hospůdce a oslavíme, že jsme to všechno zvládly,“ směje se jedna z místních Ivana Kvašňovská.