V kraji vyletěl zájem o armádní zálohy, u "přijímaček" míň odpadají ženy

V rozhovoru pro regionální Deník vysvětluje ředitel Krajského vojenského velitelství Olomouc plukovník Tomáš Špok.

Pane plukovníku, když Rusko zahájilo ozbrojený útok na Ukrajinu v únoru loňského roku, jaká byla v Olomouckém kraji odezva obyvatel z pohledu případného zájmu o vstup do armády? Stoupl výrazně zájem uchazečů o službu v aktivní záloze?

Za přímý nábor odpovídá rekrutační středisko, které je dislokováno v Olomouci. Jeho data se však promítají do naší statistiky, takže můžeme říct, že tento konflikt jednoznačně měl dopad na nárůst čísel. Činil cca 60 až 70 procent. Únor a březen 2023 můžeme hodnotit jako velmi pozitivní z hlediska přijímání aktivních záloh.

Jaká jsou konkrétní čísla?

Pracoviště, které se zabývá náborem, ročně kontraktuje přibližně 300 zájemců. V měsících únor a březen loňského roku se bavíme o nějakých 50 až 70 osobách za měsíc.

Na věži Červeného kostela se rozsvítily hodiny. Možná až moc

Promítl se tento enormní zájem do skutečného náboru?

Pouze částečně. Poměrně vysoký počet uchazečů nesplnil zdravotní požadavky nebo si vstup do aktivních záloh rozmyslel. Proto se dá hovořit o mírném nárůstu z hlediska konečného zařazení.

Hodně lidí neprošlo už první lékařskou prohlídkou?

Ano, je to tak. Další věc, v celém procesu od příjmu až po zařazení, který se může jevit jako zdlouhavý, si to řada lidí rozmyslela nebo nesplnila stanovené kritéria.

Uvedli důvody?

Většinou na popud rodiny nebo v souvislosti se zaměstnáním. Dále je to zrcadlení obecně známého problému s fyzickou a zdravotní kondici současné generace.

Bylo mezi uchazeči hodně žen?

Máme čtrnáctiprocentní podíl žen. Z naší statistiky vyplývá, což je zajímavé, že drtivá většina žen, pokud se už přihlásí, vydrží celý ten proces přijímání až do zařazení na aktivní zálohu.

Ženská, když už se pro něco rozhodne, hned tak necouvne…

Zřejmě to tak bude. (úsměv)

Od dubna se zájem vrátil do dlouhodobého standardu?

Zaznamenali jsme následně pokles. Konflikt jako by “zevšedněl“. Zvedl se však poté, co vláda letos schválila balík změn legislativy v oblasti obrany, který umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany státu, zatraktivní službu v ozbrojených silách ČR a zvýší flexibilitu v přípravách na obranu státu.

Klukům by vojna prospěla, říká Tereza, snajpr v záloze

Pokud někdo má zájem vstoupit do Aktivní zálohy AČR a je z Olomouckého kraje, jaké má možnosti?

Působnost aktivní zálohy je celorepubliková, takže uchazeč z Olomouce může být zařazen například u dělostřeleckého útvaru v Jincích. Na teritoriu Olomouckého kraje máme však velkou výhodu, protože je zde dostatečný počet útvarů, které jsou dost atraktivní. To se promítá do koncového zařazení uchazeče.

Jaké útvary v Olomouckém kraji lákají záložníky nejvíce?

Daří se nám zařazovat zájemce do výsadkových a speciálních útvarů, ale naplňujeme i mechanizované jednotky v rámci 7. mechanizované brigády. Máme radost, že je zájem o naší pěší rotu.

Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, rodiny a přesto se rozhodli obětovat svůj čas tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti republiky. Nakolik je to pro ně nově finančně zajímavé? Z pohledu příspěvku, případně odměn podle služebního hodnocení?

Nárůst financí, přesněji zveřejnění navýšení náborového příspěvku, už letos v lednu zvedl do určité míry zájem uchazečů.

Jak je to „zajímavé“ z pohledu zaměstnavatele, který by měl záložníka uvolnit z práce?

Nezaznamenal jsem ani dříve, že by zaměstnavatel nechtěl někoho uvolnit. Nebyly v tom nějaké zásadní problémy.

V průběhu působení aktivních záloh nabízíme zaměstnavatelům v roce 42 dnů, kdy je možné zaměstnance vyslat na cvičení, a toto je finančně ohodnoceno. Každý aktivní záložák se musí zúčastnit cvičení v minimálním rozsahu sedmi dnů v roce. To není zase tak dlouhá doba.

Zima se vrací, Olomoucký kraj zasype sníh. Chumelit má začít v noci

Kolik záložníků aktuálně působí pod KVV?

V rámci Krajského vojenského velitelství máme aktuálně zařazeno cca 400 záloh.

Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivních záloh nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Novinkou, jak se budou moci podle novely zákona zapojit, je takzvané dobrovolné předurčení. Oč jde?

Vláda v lednu 2023 schválila novelizaci zákona 585/2004 Sb. „Branný zákon“ a dále zákona 45/2016 Sb. „o službě vojáků v záloze“, který se bezprostředně týká dobrovolného převzetí branné povinnosti. Krajské vojenské velitelství bude informovat všechny občany ve věku 18+ o tom, že existuje v souladu s platnou legislativou možnost dobrovolného převzetí branné povinnosti, vstoupit do AZ nebo dobrovolných záloh.

Co to bude znamenat?

Bezprostředně pouze zdravotní prohlídku pro případné zájemce. Vznikne databáze osob, které by v případě výrazného zhoršení bezpečnostní situace, byly povolány na cvičení, kde by si osvojily základní vojenské dovednosti, aby v případě potřeby mohly posílit jednotky Armády ČR. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout Vláda ČR se souhlasem Poslanecké sněmovny ČR.

Pokud dotyčný nebude mít zájem?

Nic se neděje. My mu v zaslaném letáku poskytneme informace, a pokud ze svého vlasteneckého cítění bude chtít naplnit brannou povinnost, může to udělat. Nikdo nikoho nebude nutit nebo mu něco nařizovat. To v žádném případě! Pokud to někoho osloví, dočte se v dopise, jak dále postupovat, kde najde rekrutační středisko, aby se zde mohl zaevidovat pro případ, že jeho vlast bude potřebovat jeho pomoc.

Dopis dostanu i já? Lidé 50+?

Cílit budeme primárně na mladé lidi, kde je předpoklad, že splní požadavky, zejména ty zdravotní. Ale věk nehraje zásadní roli, důležitá je plnoletost.

V souvislosti s obranou země se již řada lidí setkala se zkratkou POKOS. Bude letos aktivita v Olomouckém kraji pokračovat?

POKOS (Příprava občanů k obraně státu) neznamená nic jiného, než snaha o lepší informovanost a připravenost občanů k obraně státu. Aby lidé přesně znali pojmy mobilizace, branná povinnost a věděli, jaké dopady mají ozbrojené konflikty na území Evropské unie, jak mají reagovat v případě bezprostředního nebezpečí, například teroristického útoku. Objasňujeme, především mladé generaci, jaké jsou závazky a strategie Evropské unie a NATO, které se zde podílí na stabilizaci bezpečnostního prostředí.

Jezdíte do škol. Už jsou v plánu konkrétní akce?

Snažíme se připravit atraktivní aktivity pro školáky, ale soustředíme se i na starší generaci. Na jaře už máme domluvené některé školy, například v Olomouci, Kojetíně nebo Bohuňovicích.

O čem na těchto akcích s lidmi mluvíte? Konkrétně například v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Cílem koncepce POKOS je dosáhnout takového stavu, aby každý občan cítil svou stálou spoluodpovědnost za zajišťování obrany státu a byl k obraně státu připraven. Mimo jiné se snažíme poskytnout dostupná fakta, aby si občané sami v rámci kritického myšlení mohli udělat obrázek o skutečných dopadech ozbrojeného konfliktu, a to nejen na Ukrajině. Aby lidé v rámci přísunu obrovského množství informací dokázali rozpoznat, co je realita a co lež a manipulace. Věříme, že děláme užitečnou práci a jsme rádi, že je o tyto aktivity zájem.