V případě, že nenastanou žádné komplikace, stráví pacient díky nové metodě na nemocničním lůžku jen tři až čtyři dny. Fibrilace síní je považována odborníky za epidemii 21. století. Nemocných je totiž třikrát více než těch, které postihne ischemická choroba srdeční.

„Výhody této moderní metody jsou nesporné. V první řadě je velmi šetrná k pacientovi, kterému po operaci zůstanou pouze tři centimetrové jizvičky na každé straně hrudníku. Tento přístup, který se odborně nazývá torakoskopický, také podstatně šetří čas. Operace se dá zvládnout během dvou až čtyř hodin. Jiné v Česku používané metody vyžadují minimálně čtyři, ale zpravidla více hodin pro samostatný výkon,“ vysvětlil primář kardiochirurgické kliniky Vilém Bruk.

Za rok stovka operací

Metodu v úterý specialisté použili na dvaašedesátileté pacientce s fibrilací síní. Ta může mít pro nemocného vážnější zdravotní důsledky a vést až k rozvoji srdečního selhání.

Lékaři při zákroku použili speciální endoskopickou kameru a nástroje, které zavedli do pacientova hrudníku šesti vpichy. Celkem lékaři takto odoperovali dva pacienty a předpokládají, že za rok zvládnou stovku případů.

Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici
Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici. FOTO: DENÍK/Jiří Kopáč

Fibrilace síní je podle lékařů vlastně nežádoucím šířením elektrického impulzu po stěnách srdečních síní, které tak ztrácejí schopnost koordinovaného stahu.

„Krev se v nich hromadí a je tu riziko vzniku krevní sraženiny, která by se mohla dostat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu. Vzruchy se mohou přenášet i na srdeční komory, které pak tepou nepravidelně. Člověk tyto změny vnímá jako nepříjemné bušení srdce nebo celkovou tělesnou slabost,“ popisoval kardiochirurg Andrea Steriovský.

Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici

Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici. FOTO: DENÍK/Jiří Kopáč

Úspěšnost léčby: 85 procent

Moderní léčba probíhá vytvořením malých jizev v oblasti ústí plicních žil do srdce, kde abnormální elektrické vzruchy nejčastěji vznikají.

„Speciálním radiofrekvenčním přístrojem musíme vlastně teplem vytvořit nevodivou jizvu skrz celou stěnu ústí plicních žil, aby tady nemohly vznikat nežádoucí impulzy. Přístroj každých dvacet milisekund zkoumá odpor zahřívané tkáně, aby bylo využito přesně tolik energie, kolik je třeba, a nebyla poškozena okolní tkáň,“ vysvětlil kardiochirurg.

Úspěšnost léčby je v takovém případě u záchvatovité fibrilace síní 85 procent.

V Česku se pro léčbu arytmií používá zpravidla metoda takzvané katétrové radiofrekvenční ablace. Jde o kardiologickou léčbu, při níž je pouze při lokálním znecitlivění přes třísla zaváděn katetr (pozn red: velmi tenký drát s různou koncovkou), s jehož pomocí jsou rovněž tepelně vytvořeny nevodivé jizvy na srdci.

„Úspěšnost je ale nižší, nemusí se totiž povést vytvořit jizvu skrz celou stěnu a některé nežádoucí elektrické impulzy přetrvávají. Právě pro tyto případy může být rovněž ve spolupráci s kardiology využita tato nová kardiochirurgická metoda,“ podotkl primář Bruk.

Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici
Operace srdce unikátní šetrnou metodou v olomoucké fakultní nemocnici. FOTO: DENÍK/Jiří Kopáč

Šetrné vyšetření a krátké čekání na zákrok

Dalším přínosem pro nemocného je krátká čekací doba na zákrok – od dvou týdnů do měsíce po vyšetření.

„Vyšetření je neinvazivní, tedy na CT, a pokud se neprokáže zároveň ischemická choroba srdeční, může zákrok podstoupit,“ popisoval primář.

Aby lékaři mohli provést nový torakoskopický postup, absolvovali sérii školení v zahraničí. Od myšlenky do první operace trvaly přípravy dva roky.

Tři čtvrtě roku v zahraničí s tím, že úterní zákroky absolvoval spolu s olomouckými specialisty kardiochirurg Peter Appel Pallensen z Dánska, kde se metoda běžně používá.

Fibrilace síní - epidemie 21. století

Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu a její výskyt neustále narůstá v důsledku stárnutí populace a úspěšné léčby jiných základních onemocnění srdce.

Přitom ale nepostihuje pouze starší ročníky. S narůstajícím věkem však výskyt výrazně stoupá a v posledních třiceti letech došlo až k trojnásobnému zvýšení počtu nemocných.

U lidí pod 50 let je výskyt pouze 0,2 procenta, od 50 do 80 roků pak dvě až pět procent a u lidí starších osmdesáti let je nemocnost kolem deseti procent.