Po letech náročných oprav se rozlehlému objektu podařilo vrátit zašlou krásu, kterou mohou díky vstřícnosti majitelů obdivovat místní obyvatelé i turisté.

Mnozí Olomoučané si nepochybně vzpomenou na dobu před rokem 1989, kdy ve vile Primavesi fungovaly ordinace patřící pod Okresní ústav národního zdraví (OÚNZ).

Příběhy opuštěných budovPříběhy opuštěných budovZdroj: Deník

Když byla nemovitost v 90. letech minulého století v rámci restitucí navrácena příbuzným původních majitelů, byl stav domu velmi neutěšený.

„OÚNZ tady hospodařil čtyřicet let, během té doby se nic neinvestovalo. Střecha byla ve velmi špatném stavu, dokonce už hrozilo zhroucení. Právě oprava střechy pro nás byla první investicí do domu, abychom jej zachránili a mohli pokračovat v opravách,“ vzpomněl syn majitelky Petr Honzík.

Soudy o původní nábytek

Rodina tehdy vilu pronajala soukromé firmě. Ta se zavázala, že dům zrekonstruuje a dalších deset let tam bude provozovat klub pro podnikatele. Krátce po zahájení oprav však firma zkrachovala.

„Dům jsme převzali v polovině rekonstrukce, chyběla okna, dveře a omítky byly osekané až na cihlu. Jediné, co bylo v pořádku, byla střecha, kterou jsme předtím sami opravili,“ popsal syn majitelky.

Model unikátní olomoucké šibenice zhotovený podle plánku z roku 1755.
Krutý trest na vrchu za městem. Olomoucká šibenice byla unikátem

Po této zkušenosti se Honzíkovi rozhodli, že raději půjdou cestou postupné rekonstrukce. Opravy dělali od střechy přes půdní prostory a postupovali do nižších pater.

„V pátek večer jsme vždycky přijeli, natáhli si montérky a dali se do práce. Opravili jsme určitou část domu, tu pronajali a ze zisku rekonstruovali další prostory. Historické patro, jsme renovovali v letech 2015 až 2017. O původní nábytek jsme se bohužel museli soudit. Některé kusy byly ve velmi špatném stavu a restaurátoři měli co dělat, aby je vůbec dali dohromady,“ poukázal na chybějící inventář Petr Honzík.

Byty, kanceláře, kavárna

Dnes je vila Primavesi kompletně opravená a opět žije svým životem. Ve vyšších patrech jsou byty a kanceláře a v části domu kavárna s možností příjemného posezení na terasové zahradě.

„Dům ožil, proudí tudy místní i turisté a rozhodně to není tajemný zavřený hrad, kam se nikdo z ulice nedostane. V minulosti nám lidé vytýkali, jak dům vypadá, ale neuvědomovali si, že v takovém stavu jsme jej dostali a dáváme jej postupně dohromady. Cítili jsme velký závazek vůči našim předkům, nabídky na prodej domu jsme odmítali. Jsme rádi, že jsme to nevzdali a podařilo se nám jej opravit,“ konstatoval syn majitelky.

Zámek v Dlouhé Loučce. Vlevo požár v roce 1985, vpravo aktuální stav
Z ozdoby Dlouhé Loučky je ruina. Obec chce zachránit aspoň část zámku

66 let zdravotnictví

Po celé léto probíhají ve vile Primavesi komentované prohlídky historických prostor. Několikrát do roka se tam uskuteční také kulturní a společenské akce, například komorní koncerty.

Kdo má zájem, může si některé interiéry pronajmout nebo si rezervovat nocleh v tajemném pokoji zařízeném v duchu vrcholné vídeňské secese.

Nemovitost je už pár let národní kulturní památkou. Jako honosný rodinný dům byla vila využívána jen 12 let. Pro sanatorium a zdravotní péči však sloužila dlouhých 66 roků.

„Můj pradědeček Robert Pospíšil ji odkoupil v roce 1939. Sanatorium tam provozoval až do roku 1952, kdy bylo vyvlastněno a pak jej čtyři desítky let využíval OÚNZ. Opravený dům dnes slouží také turistickému ruchu. Je to vlastně jediná olomoucká soukromá vila, která je běžně přístupná pro veřejnost,“ vyzdvihl Petr Honzík.

Vila Primavesi

Kde stojí: Univerzitní ulice 7, Olomouc
GPS lokace: 49.59422941396146, 17.255153895620484

Vila Primavesi v OlomouciVila Primavesi v OlomouciZdroj: Deník/Magda VránováKdy a kým byl postaven: Vilu si nechal v roce 1906 postavit bankéř Otto Primavesi s manželkou Eugenií. Na výzdobě interiérů se podíleli tehdejší přední umělci Anton Hanak, architekt Josef Hoffman a malíř Gustav Klimt.

Kdy a jakou dům zažil největší slávu: Manželé Primavesi ve vile žili se čtyřmi dětmi a několika zaměstnanci až do roku 1918, kdy se zbavili majetku a přestěhovali do Vídně. Později byla vila přestavěna na sanatorium, které v roce 1939 koupil lékař Robert Pospíšil. Sanatorium provozoval až do roku 1952, kdy bylo znárodněno.

Odkdy a proč chátrala: V letech 1952 až 1992 ve vile byly ordinace OÚNZ, kvůli nedostatečným investicím však postupně chátrala a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nemovitost postupně opravila a vrátila do života až současná majitelka Pavla Honzíková.