Úsek z Ostravy do Polska by se měl stát první částí vodního koridoru, který má spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti by měl celý projekt přijít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo dopravy ale už loni rozhodlo, že se analýzy zaměří hlavně na propojení Odry s Dunajem, které ze studie vycházelo jako ekonomicky nejefektivnější.

Naopak napojení labské části za více než 300 miliard rezort vyhodnotil jako technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí.

Největší jeřáb v republice odstranil starý železniční most přezdívaný "rámusák" na hlavní trati u Přerova. 26.9.2020
"Rámusák" u Přerova dorámusil, odnesl jej obří jeřáb. Podívejte se

Pro přístup na světové trhy i k rekreaci

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka usnadní splavnění Odry přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se ale i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

„Vodní cesta mezi polským Koźle a Ostravou umožní podporu v oblastech dopravy, ekonomiky, energetiky i rekreace a turistického ruchu. Bude to velký signál pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje a pomůže to regionu,“ konstatoval ministr.

Podle něj jde o úsek dlouhý 62 kilometrů, který se nachází ze čtvrtiny na území České republiky.

„Česká část by stála 15 miliard korun a stavět by se mohlo v horizontu desíti let. Splavnění polské části Odry je ve strategickém záměru Polska, takže to na sebe navazuje,“ dodal Karel Havlíček.

Poklepáním na základní kámen začala v Přerově dlouho očekávaná stavba průtahu městem. 29. září 2020
Stavba průpichu v Přerově začala!

Zkoumat se bude vliv na životní prostředí

Vláda nyní uložila v rámci dalšího postupu projektu Dunaj-Odra-Labe zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 v rozsahu potřebném pro Politiku územního rozvoje České republiky a Zásady územního rozvoje krajů.

Pokračovat budou i jednání se Slovenskem, které je spolu s Polskem členem mezinárodní pracovní skupiny. Zájem o spolupráci na rozvoji středoevropských vodních cest projevilo kromě Polska a Slovenska také Maďarsko. Projekt je projednáván také v rámci strategické iniciativy Trojmoří, kterou tvoří dvanáct členských států mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.

Starostové nesouhlasí

S nákladným projektem vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě nesouhlasí starostové měst a obcí na Přerovsku, Olomoucku a Novojičínsku. Pětašedesát starostů se už dříve podepsalo pod společné memorandum, které výstavbu koridoru odmítá.

„Vláda měla memorandum s připomínkami obcí jako podklad pro jednání. Zdá se bohužel, že ani tyto dokumenty vládu nepřesvědčily a bude dál pokračovat ve zbytečném vynakládání finančních prostředků na ekonomicky nevýhodný a pro území našeho regionu zatěžující projekt,“ komentovala to přerovská senátorka Jitka Seitlová. Podle ní by se měl stát zaměřit spíše na dokončení dálniční sítě a modernizaci železnice.

Archeologové se opět vrátili do studny na Horním náměstí v Přerově. Konec září 2020
Koloběžka i granát. Archeologové znovu zkoumali studnu na Horním náměstí

Uzemní rezervy, které blokují rozvoj

Zástupci měst a obcí na Přerovsku požadovali už dříve vypuštění chráněné územní rezervy průplavu a ukončení financování přípravy záměru. Územní rezerva, která vede přes pět krajů, má totiž stovky kilometrů a obce se kvůli ní nemohou už desítky let rozvíjet, protože je limitujícím prvkem pro umístění strategických regionálních a liniových staveb.

Koridor navíc vede napříč některými obcemi, například Polom a Nový Jičín, které stavba boří a rozděluje. Obce přijdou kvůli vodnímu koridoru o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy.

Pod text memoranda se podepsali starostové měst - Lipníku nad Bečvou, Oder, Hranic, Nového Jičína, Tovačova, Uničova, Litovle nebo Zábřehu, ale i řady obcí - na Přerovsku s průplavem nesouhlasí mimo jiné v Bochoři, Troubkách, Dřevohosticích, Brodku u Přerova nebo Polomi.

Tunel, most. To vše změní krajinu

„Stavba by přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo i spodní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ shrnul některé výhrady třeba starosta Lipníku Miloslav Přikryl.

Naopak město Přerov se stavbou průplavu souhlasí. Vláda by měla o přípravě dalších úseků rozhodnout za tři roky na základě vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí a ministerstvo předpokládá, že bude o záměru jednat se zástupci všech dotčených obcí.

Železniční podjezd v Předmostí prochází rekonstrukcí v režii Správy železnic - ta ale v ničem nesouvisí s plánovanou studií. Radní chtějí najít co nejefektivnější způsob, jak se zbavovat vody, která se pod mostem v době dešťů hromadí.
Vodu z podjezdu pohltí rybník v Předmostí