Vladimír Juračka: Působení na radnici si teď nesmírně užívám

O tom, jak se podle současného místostarosty městská samospráva během let proměnila, co jej stále žene kupředu, i o jeho odchodu z TOP 09 jsme si popovídali v našem rozhovoru.

V lokální politice se pohybujete skoro tři dekády. Co vás stále motivuje pokračovat? Nedokáže Vladimír Juračka bez politiky žít?
Uspokojuje mě to, baví mě to. Mám Hranice strašně rád, takže mě nesmírně nabíjí, když můžu vymýšlet něco, co by naše město posunulo zase o kousek kupředu. Kdybych měl ale odpovědět jedinou větou, tak řeknu zkrátka jen cimrmanovské „mě to baví.“

Je tedy reálné, že byste kandidoval i v příštích volbách?
Toto je určitě mé poslední volební období. I proto si teď působení na radnici nesmírně užívám a doufám, že se ještě podaří několik slibných projektů dotáhnout do konce.

Nejeden významný projekt se již během vašeho působení ve vedení města realizovat podařilo. Na co jste osobně nejvíc pyšný?
Pyšný není možná to nejlepší slovo, ale rekonstrukce zámku představovala určitě něco speciálního. Budova tehdy nesmírně chátrala. Plán, který povede k tomu, že jednou bude ze zámku opět krásná stavba a pýcha města, byl skutečně ambiciózní a náročný. O to úžasnější pak byl pocit, když se podařilo dotáhnout projekt do konce. Ten pocit, když se ohlédnete, a vidíte, že za vámi ve městě něco zůstalo.

Na druhé straně jsou to ale věci, které člověka stravují, je to trošku jako droga. Přináší sice euforii, ale zároveň, když se nedaří, vás dokážou hodit do pořádné deprese. Nejtěžší bylo získat a udržet po celou dobu rekonstrukce podporu zastupitelů. Ze začátku jsme totiž počítali s výdaji okolo padesáti milionů, nakonec jsme se ale kvůli nečekaným nástrahám staré budovy dopracovali až k nějakým sto milionům. V roce 1997 navíc přišly ničivé povodně, kdy byli zastupitelé v pokušení akci rok před dokončením definitivně stopnout. Naštěstí se mi je ale podařilo přesvědčit a rekonstrukci jsme dokončili.

Další miliony na investice. Hranické zastupitelstvo odhlasovalo změnu rozpočtu

Když se vrátíme zpět do devadesátých let, jak se podle vás od té doby proměnilo fungování městského úřadu?
Proměnilo se pochopitelně v mnohém. Po revoluci jsme se první roky učili v podstatě za pochodu, chyběli nám kvalifikovaní lidé a tak dále. Je až k neuvěření, že jsme skutečně museli řešit, zda nějakou pozici obsadíme někým nekvalifikovaným, nebo ji raději necháme neobsazenou. Na druhou stranu nebyly věci tak komplikované. Byrokratická zátěž je dnes mnohonásobně větší. Občané si mnohdy myslí, že si úředníci vymýšlí problémy, které nejsou, že schválně věci protahují, ale oni opravdu jen dodržují to, co naši zákonodárci vytvořili. Jako příklad můžu uvést Zákon o obcích. Jeho předchozí verze fungovala dobře a nebyla nějak zvlášť obsáhlá. Současná verze je o poznání tlustší a také o poznání komplikovanější. A tak je to skoro se vším.

Po podzimních volbách se v Hranicích dohodlo na spolupráci sedm stran, vedle vaší strany Hranice 2000 mezi nimi byly také KSČM a SPD. Vy jste kvůli této dohodě vystoupil z TOP 09. Nelitujete toho zpětně?
TOP 09 má bohužel nešťastné usnesení, které vylučuje koalici s komunisty a SPD na všech úrovních. To rozhodnutí pro mě určitě nebylo jednoduché. Po bolestivé a zralé úvaze jsem se však rozhodl takto.

Nemůžou to například někteří vaši voliči nyní chápat tak trochu jako zradu vlastního přesvědčení? Přece jen jste byl ke komunistickému režimu vždy veřejně velice kritický, v minulém roce jste o komunistickém útlaku promluvil například na vzpomínkové akci k výročí srpna 1968.
Za svými světovými názory a ideály si stojím i nadále, na tom se vůbec nic nezměnilo. To rozhodnutí bylo motivováno něčím jiným. Několikrát v minulosti se nám totiž stalo, že jsme ve volbách dosáhli skvělých výsledků, třeba i vyhráli, ale pak jsme stejně o chodu města nerozhodovali a seděli čtyři roky v opozici. Pak si říkáte, jaký to má vlastně smysl? Tentokrát jsme se rozhodli, že chceme věci víc ovlivnit a prosadit body z našeho programu. Kvůli nám ostatně naši voliči dali hlas. Je potřeba si také uvědomit, že na místní úrovni to v zastupitelstvu není o nějakých ideových střetech, je to o spolupráci pro město. A já si například pana Sumary (KSČM) vážím, a vím, že je na něj spoleh. Což se rozhodně o všech politicích, které jsem na komunální úrovni poznal a potkal, říct nedá.

Po volbách jste získal post prvního místostarosty, poprvé mají hranice místostarosty dva. Kterými oblastmi se zabýváte vy?
Já mám na starosti věci, které souvisí s kulturou, památkovou péčí, školstvím, sociálním zabezpečením a zdravotnictvím. Pan Vitonský se pak zabývá především investicemi. Na nedostatek práce si rozhodně nemůžeme stěžovat. Je tedy dobře, že jsme dva, díky tomu mám jistotu, že svou práci kvalitně zvládnu.

Právě s panem Vitonským jsme se před nedávnem bavili o úbytku obyvatel v Hranicích. Co byste lidem, kteří chtějí naše město opustit, vzkázal? Proč jsou podle vás Hranice dobré místo pro život?
Z měst střední velikosti lidé zkrátka odcházejí. Z Hranic směřuje migrace hlavně do Olomouce, Ostravy a do Prahy. Co my můžeme udělat pro to, aby tomu tak nebylo? Snažit se, aby byly Hranice hezkým, příjemným městem, kde se lidem dobře žije, jak mladým, tak starým. Městem, v němž je bohatý kulturní život, sportovní vyžití, pěkné životní prostředí, opravené památky a tak dále. Budeme se tedy snažit, abychom v tomto volebním období Hranice tímto směrem opět o něco posunuli. S tím, že si člověk zamiluje město a nechce odejít jinam, je to asi podobné, jako když se chlapec zamiluje do nějaké krásné dívky. Nedá se to definovat, zkrátka přeskočí jiskra.