Tentokrát ho čeká mise do Afghanistánu, na kterou odlétá zhruba za dva měsíce. „Přece jen je to již třetí mise, proto už vím, co je třeba před odletem vyřídit a připravit, když zde půl roku nebudu,“ řekl Jaroslav Knichal, který pochází z Nedachlebic na Uherskohradišťsku.

Vystudoval teologickou fakultu a stal se knězem římskokatolické církve. Jeho kariéra tím ale neskončila. Před pěti lety vstoupil do armády a stal se vojenským kaplanem, kterých je v České republice v současnosti devatenáct.

Na svoji první misi byl vyslán do Iráku v roce 2005. „Tehdy jsem měl trochu obavy, protože jsem neměl moc velkou představu o tom, comě tam čeká,“ přiznal mladý kněz, který nyní vypomáhá ve farnostech v okolí Prosenic.

Druhou misi pak Knichal absolvoval v Kosovu. Loni i letos se se svými zkušenostmi vojenského kaplana svěřil veřejnosti na několika besedách. Na třetí zahraniční misi s největší pravděpodobností stráví už potřetí Vánoce i Nový rok.

Jeho úkolem proto bude toto sváteční období zpestřit tak, aby se vojáci cítili jako doma. Kromě toho je jeho hlavním úkolem po celou dobu pobytu být vojákům oporou, umět jim pomoci a poradit v těžkých životních chvílích.

„Hlavním úkolem je osobní doprovázení vojáků a být jim oporou v situacích, kterým budou ve své službě vystaveni,“ doplnil Knichal, který se v současné době připravuje na misi u 71. mechanizovaného praporu v Hranicích a také ve vojenském prostoru na Libavé.

Knichal na misi nebude užívat kněžské roucho, ale vojenskou uniformou, která se od ostatních bude lišit křesťanským symbolem – křížem.

Pobyty na prvních dvou misích ho mnohému naučily. Úkolem kaplana není pouze zajišťovat bohoslužby. Kromě účasti na výcviku musí být nápomocen i tam, kde vzniká určité napětí.

„První měsíce jsou klidné, vojáci se seznamují s lidmi i okolím. Po delší době ale nastávají střety, a to v osobním i pracovním životě na základně, a to je prostor pro kaplana, který má za úkol pomoci v těchto problémech,“ dodává závěrem vojenský kaplan.