Životní příběh čtyřiatřicetiletého Františka Pavelky je neobvyklý. Svůj dětský sen, řídit kamion, měl skoro na dosah ruky. V roce 1997 nastal zvrat. Tehdy čtyřiadvacetiletému Pavelkovi lékaři stanovili roztroušenou sklerózu, se kterou se bojuje dosud.

Nepřízní osudu se však mladý muž nenechal zlomit. Rozhodl se, že se svého snu, usednout za volant, nevzdá. Začal dálkově studovat střední automobilovou školu v Ústí nad Orlicí a v současné době se připravuje na zkoušku dospělosti.

„Po maturitě bych chtěl aspoň opravovat auta, ale můj zdravotní stav mi to nedovolí. Taky přemýšlím o dalším oboru, kterým bych si rozšířil své obzory,“ řekl dnes čtyřiatřicetiletý Pavelka.

Na povaze Františka Pavelky však nelze poznat, že by ho nějaká vážná choroba trápila. Nadšení a chuť do života bymu mohli mnozí závidět. „Je tolik lidí, kteří si stěžují, tak proč bych to měl dělat já,“ optimisticky dodává Pavelka.

Jediná věc, která mu ukusuje z koláče radosti, je nedostatek peněz na rehabilitační prostředky. „Můj zdravotní stav se podstatně zhoršil. Pohybuji se momentálně jen pomocí invalidního vozíku. Nohy mám ztuhlé z nedostatku pohybu. Sice denně cvičím, ale to nestačí,“ uvedl František Pavelka.

K odstranění zdravotních problémů by Františku Pavelkovi pomohl přístroj, který však stojí přes 100 tisíc korun a stát přispívá pouze polovinou celkové ceny.

„Potíž je v tom, že tuto užitečnou pomůcku nehradí zdravotní pojišťovna a ze svých finančních prostředků si její nákup nemohu dovolit,“ vysvětlil Pavelka.

Tento přístroj by Františku Pavelkovi pomohl odstranit část jeho problému a snad by mu umožnil i chodit. Práce automechanika by pro něj nemusela být jen pouhým snem…