Autorka se tentokrát nechala inspirovat legendou českých světců, kněžnou Ludmilou a jejím vnukem Václavem, známým a uznávaným po celém světe.

Právě tahle skutečnost dává tušit, že psaní románu bylo náročné a vzniku samotné knihy předcházely hodiny a hodiny studií českých dějin.

„Všechny historické romány jsou na sepsání velmi komplikované. Tento byl o to složitější, že jsem potřebovala nastudovat mnoho historických dat. Aby tam bylo co nejvíce pravdivých údajů, musela jsem vyhledat a přečíst řadu legend a záznamů z kronik,“ vyjmenovala Jaroslava Černá, která na Vraždách z vášně pracovala zhruba pět měsíců.

Hledání faktů a historických pravd hranickou spisovatelku nesmírně baví.

„Nejzajímavější pro mě je po těch informacích pátrat. Když si je pak pročtu, a to jich jsou opravdu hromady, začne se mi to pomalu v hlavě celé skládat a můžu začít psát,“ popsala práci na románu autorka.

V pořadí již třiadvacátý román z pera Jaroslavy Černé začíná už v roce 873, kdy dcera pšovského knížete Ludmila ještě netuší, jak moc jí sňatek s přemyslovským knížetem Bořivojem změní život.

„Do románu jsem se snažila zapracovat opravdová fakta a myslím, že se mi podle všech těch údajů a zápisů podařilo skutečnou historii v knize zachytit,“ pokračovala spisovatelka.

Cesta od pohanství ke křesťanství

Podle Jaroslavy Černé je nejpodstatnější myšlenkou knihy zachycení přechodu od pohanské víry ke křesťanské. Lidé tenkrát uctívali řadu pohanských rituálů a v knize jsou mnohé z nich dopodrobna popsány.

„Ludmila najde díky věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi cestu od pohanských božstev ke křesťanství a netuší, jak její láska k novému Bohu hluboce ovlivní život její i jejího milovaného vnuka Václava,“ napovídá spisovatelka.

„V jejich nejbližším okolí vyvolá nová víra naprostou nenávist, která vyvrcholí vraždami,“ doplnila.

Na otázku, zda je za smrtí Ludmily a Václava opravdu pouze změna víry, nebo zrada a touha po moci jejich nejbližších, možná alespoň z části odpoví nová kniha Jaroslavy Černé která je od poloviny května v prodeji nejen u hranických knihkupců.

A jak vidí pohnutou historii sama autorka?

„Vražd Ludmily a Václava využila církev ve svůj prospěch. Udělala z nich symboly a mučedníky. Nemám jí to ale za zlé, taková byla doba a další život legend našich uctívaných patronů a svatých pak psala sama historie,“ uvedla hranická spisovatelka závěrem.