Správa železnic uzavřela smlouvy na projekční práce. Samotné zahájení výstavby se předpokládá v roce 2025.
„Správa železnic uzavřela smlouvy na zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí (DÚR) vysokorychlostních tratí Moravská brána I. a II. Projektanti připraví také podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA,“ informoval mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Dokumentace určí přesné vedení tratí, technologii výstavby nebo opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí v blízkosti VRT.
„Umožní také přípravu pro majetkoprávní vypořádání,“ vyjmenovával.
Zakázku na první část z Prosenic do Hranic získalo sdružení firem AFRY CZ, AF-Infrastructure a Sagasta.
„Projekční práce úseku Hranice na Moravě – Ostrava-Svinov, označeného jako VRT Moravská brána II., zajistí sdružení společností Moravia Consult Olomouc, Sudop Brno a Metroprojekt Praha,“ sdělil mluvčí Správy železnic počátkem ledna.
VRT Moravská brána. Stavebně se jedná o novostavbu dvoukolejné trati elektrizované střídavou napájecí soustavou a zabezpečené evropským zabezpečovacím systémem ETCS.
Sjezd do Hranic
Na prvním, zhruba 20kilometrovém úseku vznikne trakční napájecí stanice v Prosenicích, která zajistí dodávku elektrické energie pro provoz vlaků.
Realizován bude také sjezd na stávající železniční síť ve stanici Hranice na Moravě. Dodavatelé rovněž připraví DÚR pro zásadní modernizaci této stanice.

Projektanti úseku VRT Moravská brána II. připraví kromě DÚR samotné trati také sjezd na současnou infrastrukturu ve směru do železniční stanice Ostrava-Vítkovice.
V jejím obvodu vznikne údržbová základna, která bude sloužit k servisu obou úseků vysokorychlostní železnice. Délka druhé části trati bude přibližně 45 kilometrů.

Úleva pro koridor
Maximální rychlost souprav na VRT Moravská brána bude 320 km/h. Nová trať bude sloužit pouze vlakům s přepravou cestujících a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů u ČR.
„Na VRT totiž přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá právě hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a hlavním městem. Benefity ale může vysokorychlostní trať přinést také regionální dopravě v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Uvolněnou kapacitu na koridoru budou moci využít nové spoje v rámci integrovaných systémů,“ zdůraznil mluvčí.