Svůj článek musím začít o pár měsíců dřív, než byl 29. leden 2008, datum mého odvolání. V minulém školním roce jsme se začali jako všechny základní školy chystat na zavedení školního vzdělávacího programu do výuky v 1. a 6. ročníku.

Práce to byla namáhavá, ale dílo se zdařilo. Na vzniku celého dokumentu se nemalou měrou podílela paní učitelka Hlaváčová, koordinátor školního vzdělávacího programu, která však v posledním období svého působení na naší škole přestávala zvládat své emoce.

Neustále vyhrožovala výpovědí, až ji nakonec 31. srpna 2007 ve 14.30 podala. Její výroky typu: „Já nedělám pro školu, já dělám jen pro sebe“, jsou v naší škole notoricky známé.

Žádost paní učitelky jsem přijal, i když jsem byl přesvědčený, že škola přichází o kvalitu. Netušil jsem však, co bude následovat. Paní učitelka si na mě byla stěžovat na Krajském úřadu Olomouckého kraje, odboru školství, že jsem ji vyhodil. Zřejmě našla správné ucho, které dalo věci do pohybu.

V tu dobu jsem ve škole prováděl opravu toalet, druhé etapy. Vzhledem k tomu, že jsem na celkovou opravu neměl dostatečné množství financí, chybělo mi cca 300 000 Kč, šel jsem se poradit s panem starostou Wildnerem.

Jednou ze tří možností, kterou mi nabídl, bylo provést celou opravu a zbytek peněz zaplatit firmě v novém kalendářním roce.

Další možností bylo stavbu udělat ve dvou etapách, což by celou akci zbytečně prodražovalo, neboť by se některé stavební práce musely dělat duplicitně – opravované sociální zařízení je ve dvou patrech nad sebou a já jsem měl na mysli co nejefektivnější nakládání se svěřenými penězi.

Třetí možností bylo stavbu nedělat vůbec a odložit ji na následující kalendářní rok, což by v kontextu následujících měsíců stavbu vlivem zvýšené DPH i cen energií rovněž zbytečně prodražovalo.

Po výběrovém řízení na realizátora opravy jsem se s vybranou firmou dohodl na podmínkách financování. O všem jsem informoval pana starostu, který tuto variantu schválil. Takže bylo vlastně vše v pořádku, škola opraví další z problémových míst, splní požadavky Vyhlášky č. 410/2005 a zkulturní prostředí. Cena nakonec poklesla díky stavebním úpravám o 200 000 Kč, takže zůstalo nezaplacených 114 000 Kč.

S pocitem dobře vykonané práce jsem šel v polovině listopadu roku 2007 na jednání na hranickou radnici o novém rozpočtu. Zde jsem se dozvěděl, že zřizovatel změnil způsob financování pro následující rok a škola tedy nedostane patřičný obnos na zaplacení firmě.

S odstupem času to beru jako velký podraz na mě. Že by pan starosta v té době, kdy jsme spolu jednali, věděl víc než já? Na základě této informace a doporučení vedoucího odboru školství pana Bušiny jsem sepsal žádost o dofinancování na Radu města, kde jsem uváděl veškeré důvody mé žádosti.

Rada rozhodla tak, že veškeré nedoplatky uhradí škola z odpisů movitého majetku, dá se tedy říci z financí školy. V té době, v listopadu 2007, dostávali ředitelé škol odměny z krajského úřadu za svou práci. Rada města mi vyplacení odměn pozastavila, dnes už vím, že definitivně.

Před Vánocemi jsem i z tohoto důvodu měl telefonický rozhovor s panem starostou. Určitě to nebyl moc příjemný rozhovor, ale měl jsem pocit, že se tím vyčistil vzduch.

Pan starosta mi sdělil, že peníze mi budou vyplaceny dodatečně, po vyhodnocení komplexního hodnocení na mou osobu. Takže ve škole proběhl interní audit, který neshledal vážné nedostatky ve financování školy, školská rada zhodnotila mou práci jako velmi dobrou až výbornou, hodnocení odboru školství bylo objektivně pojato – tedy neutrální.

Vše tedy nasvědčovalo tomu, že nenastanou další problémy. 23. ledna 2008 jsem však měl návštěvu matky, která přišla omluvit svého syna. Tato maminka – říkejme jí třeba paní Olina Sadová – mi sdělila, že budu odvolán z funkce ředitele, že je jí to líto, ale ve škole skončí činnost sportovních a matematických tříd a budou zde pouze třídy humanitní.

Shodou okolností to jsou slova paní Hlaváčové, která byla velkým odpůrcem těchto tříd, prý se tím podporuje elitářství. Paní Sadová mi řekla, že má informace z dobře informovaného zdroje na krajském úřadu.

A nyní přichází shora uvedené datum, 29. ledna 2008. Zasedání Rady města mělo projednat komplexní hodnocení mé osoby, ale najednou se hlasovalo o mém odvolání a ono to „vyšlo“, byl jsem odvolán.

Považuji tento akt za akt msty pana starosty a jednoho nejmenovaného radního, o jehož chování a jednání na zastupitelstvu města jsem panu starostovi sdělil svůj názor. A jsem přesvědčený, že pan starosta nelenil a můj názor na něj mu velmi rychle sdělil.

Nebo že by byla paní Sadová věštkyní? To sotva, ale nadstandardní vztahy některých radních s úředníky krajského úřadu, paní Hlaváčové s radními a jejich „ochota“ uvěřit zaručeným zprávám od rodičů a učitelů školy budou to pravé.

Paní místostarostce Ondriášové stačila k jejímu rozhodnutí a zhodnocení práce ředitele snůška lží a polopravd od zaručeného zdroje, matky dětí z naší školy, která se dokonce neštítila napsat tyto nesmysly do novin. Říkejme jí třeba paní Svatava Pavlačová.

Já jsem nedostal naprosto žádnou šanci obhájit své pohnutky, nebyl jsem přizván na jednání Rady města, i když se jednalo z mého pohledu o dost závažnou věc. To, co následovalo, zcela předčilo mé představy.

Rodiče se ihned pustili do aktivit na podporu mé osoby, uspořádali podpisovou akci, informovali místní tisk i televizi. Obešli pracovníky školy, kteří ve valné většině podpisem podpořili setrvání ředitele ve funkci.

Žáci byli informováni o situaci na žákovské samosprávě a i oni se vyjádřili kladně ve velké většině k setrvání ředitele ve funkci. Paní místostarostka se snažila výhrůžkami zbývajícím členům vedení školy celou aktivitu zastavit, což se jí nakonec podařilo.

A tak byl vyhlášen konkurz, na němž nic nezměnilo ani to, že jsem s každým radním města osobně jednal a snažil jsem se vysvětlit, jak věci proběhly. 12. února 2008 byla má žádost o revokaci rozhodnutí Rady města zamítnuta.

O tomto rozhodnutí jsem se dozvěděl nejprve odpoledne od místních novinářů, paní místostarostka, zodpovědná za školství, mi při osobním jednání na můj popud svatosvatě slíbila, že budu první, komu rozhodnutí Rady sdělí, ale postavila se k tomu stejně, jako k celé události – bez taktu, profesionality – volala mi druhý den ráno.

Do konce života mě bude mrzet, že jsem jí dal při osobním jednání najevo své emoce. Tato dáma si takové dary nezaslouží.

Ale zpět k jednání rady. Zdá se, že pro zamítnutí měla vážný důvod. Na místě ředitele školy už má jasno. Konkurz bude jistě zajímavý, ale já poskytnu redakci jméno vítěze. Pokud by toto jméno nebylo jménem vítězným, moc bych se divil.

Předpokládám, že tento článek otevře soudným lidem oči a mohl by mít vliv na rozhodnutí konkurzní komise. Přece nelze vše koupit nebo zaplatit!

A co na to pan starosta? Čtyři a půl roku odpovídal jako bývalý učitel a v minulém volebním období jako místostarosta za školství v Hranicích. Dne 2. ledna 2008 předal tuto funkci paní místostarostce, která, při vší úctě k ní, neví o školství naprosto nic.

Nebyl schopen říct, jak to vše doopravdy bylo, ani radním, ani zastupitelům, ani sdělovacím prostředkům, že on byl tím, kdo celou akci spustil, nebyl schopen mi sdělit verdikt o odvolání do očí.

Na vše si někoho najal nebo mu dal funkci. Asi si nezasloužím ani poděkování za svou práci. Musím se spokojit s tím, že jsem porušil Zákon 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech obcí.

Ale je to opravdu tak? Skutečně jsem porušil rozpočtovou kázeň? Neprovinil jsem se spíš tím, že jsem otevřeně ukazoval na některé nepravosti u zřizovatele, že jsem se nesmířil s tím, že někteří radní si pletou místní obyvatele se svými rukojmími?

Tento článek nemá vzbudit dojem ukřivděného učitele, kterému sebrali hračku. Ono je vcelku jedno, za co bude ředitel odvolán, pokud není pohodlný současné garnituře města. Vždy se nějaký důvod najde. Ale ten můj důvod značně kulhá. Vše, co se ve škole udělalo, bylo pro děti.

Zřizovatel mě odvolal kvůli 114 000 Kč, které takříkajíc spadly do záchodů. To, že svým rozhodnutím výrazně poškodil školu a většinu jejich pracovníků, je věc jedna, ale že si takto bezostyšně vyřizuje účty s ředitelem a neštítí se použít i kulhající argumenty, aby na ředitelské místo dosadil svého člověka, to není demokracie. Nebo ano?

Jméno nového ředitele školy bude uloženo v redakci a po zveřejnění výsledků konkurzu bude zveřejněno v novinách. Jména dvou matek dětí jsou zkomolena, ale věřím, že se v nich najdou, stejně tak i všichni, kteří je ke svým praktikám využili, no spíš zneužili.

Mgr. Jan Jursík, odvolaný ředitel ZŠ Struhlovsko