Všechny tři společnosti však své záměry zatím pozastavily. Důvod? Výroba bioetanolu je podle nich nerentabilní a nemá potřebnou podporu od státu i Evropské unie.

„Tento záměr zatím nikdo nerealizoval,“ potvrdil ředitel okresní Agrární komory v Přerově František Špalek.

Podle jeho slov důvodem jsou současné nepříznivé podmínky pro realizaci tohoto podnikatelského záměru. „Investory odrazuje i stoupající cena obilovin, která zvyšuje vstupní náklady na výrobu bioetanolu. Loni se cena obilovin vyšplhala až na dvojnásobek oproti přecházejícímu období,“ vysvětlil Špalek.

Závod na výrobu bioetanolu měl zájem na Přerovsku vybudovat cukrovar v Prosenicích, ale také lihovar v Kojetíně.

„Máme stavební povolení a zpracovanou veškerou projektovou dokumentaci na zřízení výrobny bioetanolu. Před rokem jsme však záměr zastavili. Přiznám se, že nevidím příliš velkou šanci, že bychom ho v nejbližší době realizovali. Neříkám, že se k záměru někdy v budoucnu nelze vrátit, ale současné podmínky to neumožňují. Neexistuje totiž dlouhodobá vize včetně konkrétních kroků, aby tento záměr měl šanci na úspěch. Nemá podporu jak ze strany státu, tak Evropské unie,“ sdělil ředitel Moravského lihovaru v Kojetíně Jan Stiebic.

V Kojetíně měla v úmyslu postavit závod na výrobu bioetanolu společnost Koragro. Nový závod měl vyrůst v lokalitě mezi Kojetínem a příměstskou částí Popůvky. S vlastní realizací počítalo vedení společnosti už v letošním roce.

Jak se tento záměr vyvíjí, zůstává otázkou. „Teď bych se k tomu nerad vyjadřoval,“ vzkázal Deníku ředitel společnosti Ivo Filla. V prosenickém cukrovaru však s výrobou bioetanolu stále počítají.

„Záměr jsme ale trochu přehodnotili. Pro výrobu bioetanolu chceme navýšit podíl vstupní suroviny ve prospěch cukrové řepy namísto obilovin,“ vyjádřil se David Obrhel z cukrovaru v Prosenicích.

Zemědělci z přerovského regionu pěstují v současné době většinu plodin pro potravinářské účely. „Veškerou sklizeň dodáváme do výkupen, a jak s nimi naloží, to už nevíme. Je pravděpodobné, že řepky jsou určeny i ke zpracování na nepotravinové účely, ale naše vypěstované obiloviny slouží výhradně ke zpracování potravin či krmiv,“ uvedl agronom Jaroslav Mackovík ze Zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici.