Výstavu s názvem Koně a ženy si nenechalo ujít více jak tisíc návštěvníků.

Výtvarník, který se narodil v roce 1977 v Hranicích, žije od roku 2004 v Anglii a v současnosti patří k světově uznávaným umělcům.

„ I když žiju a tvořím v Anglii, stále se cítím především jako Čech a moje práce vychází z poctivých českých základů,“ říká v rozhovoru Tibor Červeňák.

Jeden z jeho obrazů daroval výtvarník jako poděkování městu Hranice a jeden odkoupila také Městská kulturní zařízení v Hranicích. V současnosti obě díla rodáka z Hranic zdobí kancelář místostarosty Daniela Vitonského.

Jak hodnotíte vaši výstavu v Synagoze?
Z výstavy jsem byl velmi nadšený, ani jsem takový zájem nečekal. Už na vernisáž, která byla nádherná, přišlo více jak 150 lidí a samotnou výstavu navštívilo přes 1080 lidí. Moc děkuji městu Hranice a Městským kulturním zařízením, že mě tak podpořili a celou výstavu tak výborně zorganizovali.

To je opravdu skvělý úspěch…
Opravdu jsem to nečekal, o to více mě to překvapilo. Na výstavě se mi podařilo řadu obrazů prodat. Navíc se na moje díla přijela podívat, a vlastně mě tím i objevila, Radana Zapletalová z ostravské galerie Zaza. Je to soukromá sběratelka umění s třicetiletou praxí, která si do své sbírky koupila několik mých obrazů a některé bude ve své galerii zároveň vystavovat. Po hranické výstavě se ještě některá má díla převážela do Ostravy, takže z těch třiceti obrazů, které zde byly na výstavě, si domů do Anglie odvážím jen jedenáct.

To vypadá, že se v Česku zdržíte?
Asi ano, na obrazy, které jsem převezl do ostravské galerie se přijede v příštích dnes podívat člověk zastupující významnou pražskou galerii, takže uvidíme, co bude dál. Jsem za to ale moc rád, i když žiju a tvořím v Anglii, stále se cítím především jako Čech a moje práce vychází z poctivých českých základů.

Čím si to vysvětlujete, že je o vaše díla takový zájem? Jak byste popsal vaši výtvarnou tvorbu.
Moje práce je pro mě trochu konceptuální. Ke každému obrazu, který vytvářím, musím mít důvod. Vycházím z notace, jak jsem pojmenoval celý ten můj proces. Nejdříve si dělám notace, nebo-li záznamy, třeba záznam mého pocitu nebo záznam na realistický objekt, a poté ho zachycuji na plátno tak, jak to vidím a pozoruji. Nesnažím se vytvářet žádnou senzaci, moje obrazy jsou lidem čitelné a srozumitelné.

Je o vás známo, že jste autorem techniky kinetického malování Boxing a Painting Popište nám to.
Jako štětce používám boxerky, nebo válečky, které se používaly v 80. letech minulého století na malování zdí (smích). Zjistil jsem, že obtisk boxerské rukavice dělá kruhovitý a oválný tvar, který mi připomíná leknín. Maloval jsem i obraz mopem na podlahu, někdy použiji sprchu, diamantový prach, prostě tak, jak to instinktivně cítím. Ve své tvorbě hledám prostředky, jak nepoužívat klasické možnosti pro malování a to mě baví.

Kdo je Tibor Červeňák