Na dobré cestě jsou snad jen tři plánované nádrže, které se však neobejdou bez finanční podpory státu.

Na poldr, který obec zvažovala vybudovat u nové dálnice z Ostravy do Olomouce, už bylo vydáno i stavební povolení.

Státní fond životního prostředí si pak ale k záměru vyžádal stanovisko Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOP). To znělo záporně. Na daném území byli totiž objeveni chránění živočichové.

„To je pro nás naprosto nepřijatelné. V tom místě je dnes úplný tankodrom, protože se tam staví dálniční most,“ popsal současný stav lokality, ve které je zvažován poldr, starosta Bělotína Eduard Kavala.

Když se úřadu ptal, proč nebyla tato připomínka vznesena během stavebního řízení, dostalo se mu prý této odpovědi: „Stavební řízení probíhalo na neveřejném serveru a dotčený orgán ochrany přírody k němu neměl přístup.“

Vedoucí krajského střediska AOP v Olomouci Jiří Šafář Deníku potvrdil, že v bělotínských rybnících skutečně žije asi 13 druhů chráněných živočichů. Proto bylo stanovisko jeho agentury záporné.

„My ale nejsme apriori proti poldru. Určitě bychom byli ochotni jednat o nějakém přijatelném kompromisním řešení,“ řekl Šafář.

Bělotín teď čeká, jak se k této záležitosti Státní fond ŽP postaví.

Tři rybníčky mají ochránit i Polom

Souběžně začala už obec připravovat výstavbu tří rybníčků, které by zadržovaly vodu z nedalekých na kopci položených Lučic. Ty by měly před vodou ochránit i sousední obec Polom.

„Znamenalo to velmi složitě vykoupit pozemky od státu, který se zpočátku bránil prodat nám močál. Až se to podařilo, museli jsme tam za čtvrt milionu korun přeložit plyn a teď čekáme na to, jestli nám stát poskytne dotaci,“ řekl Kavala s tím, že v obecní pokladně tolik peněz není.

Při přípravě protipovodňových opatření v objemu kolem deseti milionů korun, jež tam probíhají od roku 1998, byla v Bělotíně nutná i pozemková úprava.

„Museli jsme přesvědčit nadpoloviční většinu vlastníků výměry, aby s ní souhlasili,“ poukázal na obtížný proces Kavala.

Tam, kde nebyla pozemková úprava možná, směnila obec vlastní plochy za soukromé. To trvalo další čtyři roky.

„K dnešnímu dni nám zůstávají nedořešeny poslední dva bažinaté pozemky. Jeden patří Pozemkovému fondu a druhý Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tak kdo je potom ta žába, co sedí na prameni?“ položil na závěr řečnickou otázku starosta Bělotína.