V dřevosochařském ateliéru Dřevotvor se svými dvěma kamarády zhotovil už několik dominantních postav, jež nyní zdobí nejen obec Ústí a její okolí.

Jeho samotného prý ale nejvíce baví výroba dřevěných bubnů. Ostatně, právě od nich se jeho umělecká činnost odvíjela. „Je to předmět, který je opravdu užitečný, dá se na něj hrát a dělá skvělou náladu," vysvětluje třicetiletý absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze či dříve Střední průmyslové školy ve Valašském Meziříčí.

Právě během středoškolského studia na Vsetínsku přičichl k vůni dřeva vůbec poprvé. Jak sám uvádí, už v té době se začal věnovat i výrobě dřevěných bubnů.

„Ten nejnovější buben jsem udělal letos o prázdninách. K moři jsem si vzal všechny potřebné věci i hotový korpus, který jsem pak jen dodlabal. Byla to pohodička, pracoval jsem na pláži v písku," vzpomíná na letní idylku a dodává, že některé jiné bubny má rozdělané třeba i čtyři roky. Až pak jim dá finální podobu.

Kdyby se však tvorba tohoto mladého řezbáře charakterizovala pouze výrobou zmíněných hudebních nástrojů, byla by to chyba. Jeho „rukopis" nese třeba i dřevěný vodník Vrbička, který už čtyři roky ční nad vodní hladinou ústeckého rybníka. V roce 2009 také začala jeho spolupráce s dalšími dvěma dřevařskými nadšenci Alexandrem Sulimou a Marianem Horákem.

„Každý má při tvorbě nějakou svoji představu, do výrobku taky každý z nás vloží to, co umí nejlépe. Jeden druhému už pak do tvorby nemluví, nepřemýšlíme nad tím, jak by to vypadalo jinak," tvrdí k týmové práci v Dřevotvoru.

Rukodělných výrobků, o které se Igor Bureš významně přičinil, je samozřejmě mnohem více. Třímetrové dřevěné sochy chlapce Liborchamona a dívky Hankopatry, které stojí naproti sobě po obou stranách bruslařské dráhy v Ústí, či dřevěný betlém v Býškovicích jsou jen některými z nich. Pozitivní ohlas výrobků u veřejnosti dokládá, jak moc je práce se dřevem prospěšná. „Je to pro mě způsob, jak zhmotnit mé myšlenky rovnou do materiální podoby. Je pro mě velkou radostí, když můžu z vyrostlého dřeva vysvobodit bytost, která by jinak nejspíš skončila v kamnech," doplňuje Igor Bureš.