Je krátce před půl desátou dopoledne, nedělní provoz na nádraží v Hranicích jako kdykoliv jindy. U třetího nástupiště právě zastavuje vlak Kysuca z Prahy. Do vlaku nikdo nenastupuje, jen já a má kamarádka.

Oba máme dnes dva cíle, vidět prezidenta a nakoupit něco v ostravském obchodním centru.

V Hranicích se usazujeme do oddílu první třídy. V žaludku cítím takový zvláštní pocit.

Vím, že kolem polomských rybníků právě projíždím ve stejném vlaku jako prezident republiky Václav Klaus, jeho manželka Livie Klausová, premiér Jan Fischer nebo také nový arcibiskup Dominik Duka.

Ti všichni jedou z Prahy do Bohumína, kde si přesednou do limuzín a pocestují do Krakova na poslední rozloučení se zesnulým polským prezidentem.

Při kontrole jízdenek se průvodčí ptám, jestli máme nějakou šanci, že VIP cestující ve vlaku zahlédneme.

„Můžete se jít podívat, ale k nim vás nepustí,“ odpověděla.

Všichni sedí v oddělené části bistro vozu první třídy. Když přicházíme k barovému pultíku a objednáváme dvě coly, jsme okamžitě středem pozornosti.

„Dobrý den, já jsem z televize Prima, mohl bych si s vámi natočit rozhovor? Určitě víte, kdo dnes ve vlaku cestuje,“ ptá se reportér a vytahuje mikrofon. Zaujali jsme i redaktora Blesku, který se nás taktéž vyptal na několik otázek. Cola v plechovce v tu chvíli moc podstatná nebyla.

Novináři byli hodně rádi, že se v bistro voze objevil někdo z cestujících. Naše vyslovené přání, že bychom chtěli získat prezidentův podpis, slyšel i jeden z jeho týmu.

„Zkusím vám to zajistit,“ řekl a vzal si naše jízdenky s tím, že nám je možná Václav Klaus podepíše.

„To byste měli dobrý, to by se vám ta cesta vyplatila,“ závidí zatím kameraman z Primy.

Klaus se na jízdenky podepsat nechtěl

Bodyguard se po chvíli vrací s kartičkami s prezidentským podpisem. Jízdenky prý ale podepsat nechce. Nevadí.

Na obou ostravských nádražích dohlíží na bezpečný průjezd vlaku Kysuca skupinky policistů. Těsně před koncem cesty putují do VIP části vozu minerálky s kolečkem citronu.

„My máme pití od stejné obsluhy jako prezident s premiérem,“ říkám si.

V Bohumíně delegaci vítají stovky lidí. Klaus vystoupil jako první a jako pravý gentleman nabídl pomoc své choti při vystupování z vlaku. Před nádražní budovou je ještě na chvíli zdrželi další novináři a pak už nic nebránilo odjezdu prezidentské kolony do Polska.

„Cesta byla příjemná, to bývá vždycky takhle bez komplikací, nebo jste to vyčistili jen kvůli nám,“ slyšel jsem prezidenta, jak se těsně před nástupem do své limuzíny ptá někoho z Českých drah. Ten jej ujistil, že obdobná cesta bez zpoždění je na denním pořádku.