Expozice mapuje pestrou historii školy, k vidění jsou historické hudební nástroje, diplomy, dokumenty, fotografie i oceněné významné výtvarné práce, taneční kostýmy a mnoho dalšího. Výstavu lze navštívit až do 21. dubna.

Smetanovo výročí

Založení hudební školy v Hranicích inicioval Sbor pro oslavu 100. výročí narození Bedřicha Smetany, především jeden z jeho členů, odborný učitel Otakar Brdečka. Ten navštívil v Praze v roce 1923 hudebního skladatele a rektora pražské hudební konzervatoře Josefa Bohuslava Foerstera a požádal ho, aby mu doporučil vhodného absolventa konzervatoře, který by byl v Hranicích schopný vybudovat hudební školu. J. B. Foerster tehdy doporučil Františka Brože.

Škola dostala název Městská hudební škola Bedřicha Smetany a zápis se konal v prvních dnech září roku 1924. Přihlásilo se celkem 78 žáků, 28 na klavír a 50 na housle. Přijímací zkoušky ukázaly ubohou úroveň tehdejší hudební kultury. „Zmrzačené pohyby na stejné úrovni s teoretickým věděním. Skutečně, jediný žák nebyl na prostřední úrovni,“ píše v kronice školy Otakar Brdečka.

Bez vlastní budovy

Na počátku nebyly k dispozici vhodné místnosti ani pomůcky. Klavírní oddělení bylo provizorně zřízeno v horních částech Besedy (dnešní City Bar na Masarykově náměstí), kde v předsíni páchly sudy od piva. Klavír byl půjčený. Houslové oddělení bylo až na dnešním Školním náměstí, v budově dnešní Základní umělecké školy. Brzy se tam přestěhovalo také klavírní oddělení, a tak byla škola pohromadě.

Kvůli nedostatku učeben však bojovala s prostorem, neboť se o budovu musela dělit s obecnou školou, muzeem a knihovnou. Kvůli vzrůstajícímu počtu dětí na obecné škole uvolňovala některé učebny a putovala po různých místnostech školy. Učilo se dokonce i v tělocvičně. Nakonec hudební škola získává vlastní budovu v Židovské, dnes Janáčkově ulici v domě čp. 733, kterou dostala od města a ve které byla dříve židovská škola.

Nová oddělení a více učitelů

Zatímco v prvním školním roce se vyučovalo pouze hře na klavír a housle, od září roku 1925 přibylo oddělení pro violoncello a učilo se sólovému zpěvu. Později vzniklo oddělení pro kontrabas, žesťové dechové nástroje a klarinet. Škola už vlastnila tři klavíry. Pedagogický sbor rozšířil učitel houslí a absolvent pražské konzervatoře Karel Krejčí, klavírní oddělení doplnila vynikající sólistka Marta Brožová a sólový zpěv učila členka opery v Moravské Ostravě Anna Černíková-Stračovská.

Ředitel František Brož působil také jako sbormistr pěveckého sdružení Jurik a v roce 1926 založil žákovský orchestr, který měl dobrou úroveň a často vystupoval na veřejnosti.

První velké úspěchy

Na soutěži hudebních škol z celé republiky v roce 1928 získali hraničtí žáci první diplomy. V Opavě na studentských slavnostech dosáhl velkého úspěchu houslista Josef Gadas, pozdější koncertní mistr Ostravského rozhlasového orchestru a Ostravského symfonického orchestru.

První absolventské zkoušky proběhly na škole v roce 1929. Marta Tunysová a Rudolf Heider pak byli přijati na konzervatoř v Brně a František Černoch na konzervatoř v Praze. Po nich následovala řada absolventů, z nichž vyrostli profesionální i amatérští hudebníci.

Expozice Sto let uměleckého vzdělávání v Hranicích je ve výstavní síni Stará radnice k vidění do 21. dubna.

Autor: Marek Suchánek,
vedoucí střediska muzeum a galerie, Hranice