Přerovští hygienici potvrzují návrat chorob, kterým kdysi podlehly i slavné osobnosti českých dějin. Například syfilidou letos v regionu onemocněli dva lidé.

Mnohem více – a to na 44 – je případů svrabu. Značné množství pacientů letos onemocnělo spálou. Tato nemoc sužovala v minulém století hlavně děti a letos už nákaza zasáhla na 113 lidí.

„Z chorob, s nimiž se praktičtí lékaři v ordinacích nesetkávají denně, je asi nejvíce zastoupena právě spála,“ shrnula přerovská epidemioložka Jitka Skácelová. Spála se nejvíce šíří mezi dětmi v předškolním věku, a to ve věku 4 až 6 let.

Podle epidemioložky už ale v současnosti nemá tak závažný průběh jako v minulosti, kdy tato nemoc vyžadovala hospitalizaci pacienta na infekčním oddělení. Zvládnout se dá díky antibiotikům i při domácím léčení. „Spála je už dnes běžnou infekcí, proti které se neočkuje. V minulosti měla však komplikovaný průběh a mohla končit i úmrtím pacienta,“ přiblížila Skácelová.

Z údajů hygieniků vyplývá, že se mezi populací nově vyskytují i závažná onemocnění, proti kterým jsou lidé očkováni a měli by být tedy vůči nim imunní. Jedná se třeba o černý kašel, příušnice nebo zarděnky.

„Na Přerovsku se letos objevily tři případy černého kašle, jeden pacient onemocněl zarděnkami a pět pacientů dostalo příušnice,“ vyjmenovala Skácelová. Lékaři a odborníci proto nyní vedou debatu, z jakého důvodu přestávají očkovací látky zabírat.

Černým kašlem třeba letos na Přerovsku onemocněli tři žáci základní školy z Přerovska, přestože byli povinně očkováni. „Odborníci zjistili, že imunita populace proti černému kašli se výrazně snížila, a proto ministerstvo zdravotnictví navrhuje nařídit přeočkování proti této chorobě u dětí ve věku kolem 11 let,“ shrnula hygienička.

„Existují dvě teze, kterými se nyní odborníci vážně zabývají. Jednou z nich je, že stávající látka proti černému kašli už nevyhovuje a bude nutné vytvořit novou. Druhou pak je, že za všechno může zhoršení našeho imunitního systému,“ vysvětlil primář infekčního oddělení nemocnice v Hranicích Jan Smýkal.

Ten dodal, že jsou nyní na infekčním oddělení hospitalizovány dvě pacientky s příušnicemi. „Obě ženy prodělaly příušnice a objevily se u nich komplikace v podobě zánětu mozkových blan. Toto onemocnění se dnes podle jeho slov vyskytuje hlavně u jedinců, kteří proti němu nebyli v dětství očkováni a nemoc se ohlásila až ve středním věku,“ konstatoval primář.

Lékaři ale bijí na poplach i před velkým rozšířením svrabu. Svědivou kožní chorobou letos na Přerovsku onemocnělo na 44 lidí. „Svrab se vyskytuje pořád a je ho stále dost, a to zejména mezi lidmi ze sociálně slabších vrstev nebo bezdomovci,“ podotýká epidemioložka Jitka Skácelová.

Nepříjemná kožní nemoc se přitom šíří hlavně v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu - v rodinách, internátech, domovech důchodců, nemocnicích nebo sociálních ústavech. Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery. Imunitně oslabení jedinci mohou být k nákaze náchylnější. Podobně nepříjemné projevy jako svrab vyvolávají u lidí i vši.

Přerovští hygienici letos zaznamenali celkem pět případů výskytu vší. Dá se však předpokládat, že jsou vši rozšířeny v mnohem hojnější míře – jen se touto nemocí postižení nechlubí.

Syfilis je pohlavně přenosná nemoc, která vyvolávala velké obavy v minulých staletích. Zemřeli na ni třeba známý hudební skladatel Bedřich Smetana nebo Klement Gottwald.

Podle hygieniků se ale toto onemocnění dnes vyskytuje spíše výjimečně. „Od začátku roku máme nahlášené dvě osoby, které onemocněly syfilidou,“ sdělila krajská epidemioložka Růžena Haliřová.

Petra Poláková-Uvírová, Dagmar Rozkošná

Popis nemoc

Syfilis (též příjice nebo lues) je nebezpečné bakteriální onemocnění způsobované spirochetou Treponema pallidum. Přenáší se prakticky výhradně pohlavním stykem (klasickým, orálním i análním). Dále dochází k přenosu z matky na plod. Vzácně může dojít i k přenosu infekce kontaminovanými předměty (např. jídelní příbory, sklenice) či při těsném kontaktu s nakaženým. Teoreticky možný je i přenos krevní transfuzí (za normálních okolností ovšem nepřipadá v úvahu, neboť krev dárců je v tomto ohledu testována).

Příušnice jsou infekční onemocnění, kterým může onemocnět prakticky každý člověk, nejčastěji se objevuje u lidí v dětském věku (zpravidla od jejich 2 let věku). Nemoc se šíří podobně jako běžná chřipka, např. kapénkovou infekcí, její inkubační doba činí 12 až 21 dnů. Nemoc napadá příušní slinné žlázy, které se nacházejí mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem v příuší (odtud pak pochází český název této nemoci), zde se také nemoc projevuje otoky a bolestivostí. Onemocnění způsobuje Rubeolavirus. Nejúčelnější obranou proti tomuto onemocnění je očkování vhodnou vakcínou.

Svrab (latinsky Scabies) je infekční nemoc způsobená zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) projevující se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade 2-3 asi 0,3-0,4mmdlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy a pak se během tří týdnů mění v dospělé zákožky. Nemoc se přenáší obvykle přímým fyzickým kontaktem, méně přes předměty, např. lůžkoviny. Mimo pokožku mohou zákožky přežít 3 až 4 dny. Infekci pomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní.

Černý kašel (lat. pertusse) je infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Nemoc se projevuje jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a při nadechování může znít jako kokrhání kohouta. U některých typů onemocnění je typické vykašlávání hlenu. Tělesná teplota bývá značně vysoká, až kolem 40 °C.

Zdroj: Wikipedie