Jsou to totiž právě oni, kdo u podobných událostí zasahuje. Přestože hasiči stále upozorňují, že k takovým případům, kdy není ohrožen život nebo majetek, nemohou vyjíždět, žádostí neubývá. Spíše naopak.

S příchodem jara totiž začínají být zavaleni prosbami o likvidaci bodavého hmyzu.

Žádostí o likvidaci hmyzu přibývá

„Při obdržení žádosti o likvidaci nebezpečného hmyzu narážíme na velmi vratkou hranu pro posouzení nebezpečí z prodlení ze strany operačního důstojníka, který rozhoduje o nasazení jednotek,“ uvedla krajská mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková.

Podle ní lze z telefonního hovoru obtížně posoudit, zda skutečně jde o bezprostřední ohrožení. „Protože hasiči zasahují většinou u případů, kde je ohrožen lidský život, zdraví nebo majetek, je pochopitelné, že operační důstojník raději jednotku vyšle.

I když může mít určitou pochybnost o nutnosti zásahu, nechce riskovat,“ vysvětlila mluvčí . Zároveň upozornila, že mezitím co hasiči likvidují včely, může někde hořet nebo se stane vážná dopravní nehoda, a jejich pomoc nemusí přijít včas.

Jak uvedla Hacsiková, hasičský záchranný sbor proto zvažuje, zda některé své výjezdy nezpoplatní.

Hasiče si lidé pletou se zámečníky

Zatímco s mnohdy zbytečnými výjezdy k likvidaci bodavého hmyzu se hasiči setkávají od jara do podzimu, bez ohledu na roční období je zaměstnává otevírání přibouchnutých vstupních dveří do bytů.

„Jen od začátku letošního roku do konce března už k takovým případům hasiči na Přerovsku vyjížděli zhruba padesátkrát,“ sdělila Hacsiková.

Podle Jaromíra Šindlera z hasičského záchranného sboru představuje otevírání bytů pro hasiče problém.

„Lidé nás volají, když třeba ztratí v podnapilém stavu klíče, nebo jim průvan přibouchne dveře. Tyto výjezdy nás ale zbytečně zatěžují. Byty tedy otevíráme jen v případě, že lidem hrozí akutní nebezpečí,“ shrnul Šindler.

Největší potíže ale podle jeho slov mají hasiči s oznamovateli, kteří upozorní na požár nebo jiné nebezpečí, a po příjezdu na místo nakonec jednotky zjistí, že se nic neděje.

„Takové zneužití jednotky bývá nejčastější a hodně nás zdrží. Dlouho totiž trvá, než najdeme místo, kde mělo k údajnému požáru dojít,“ řekl Šindler.

Podobný případ se stal minulý týden, kdy neznámý oznamovatel nahlásil hasičům, že vidí, jak šlehají plameny na střeše jednoho z domův ulici Jižní čtvrť.

„Na místo jsme vyslali čtyři hasičské jednotky, ty ale projely všemi okolními ulicemi a nenašly nic,“ popsal již dříve operační důstojník přerovských hasičů.

Hasiči zachraňují labutě i kočky

Zatímco výjezdy k otevírání bytů hasiče zbytečně zdržují, proti záchraně zvířat vcelku nic nenamítají. „Jsme určeni k záchraně osob, zvířat a majetku, takže je to součástí naší práce,“ řekl Jaromír Šindler z přerovského hasičského záchranného sboru.

Mnozí lidé ale podle jeho slov na svých mazlíčcích příliš lpí. „Někteří lidé jsou na své čtyřnohé přátele fixovaní a tak nám volají, když třeba jejich kočka vyleze na střechu a oni mají o zvíře strach,“ popsal.

Doslova raritou byl před několika lety zásah, kdy hasiči vyjížděli k rybníku, kde měla být podle oznámení obyvatel zamrzlá labuť. „Když jsme přijeli na místo, labuť sama odletěla,“ podotkl. Výjimkou podle jeho slov není ani odchyt hadů, kteří utekli svým majitelům.

Planých poplachů přibylo

Ze statistiky hasičů vyplývá, že počet zbytečných výjezdů kvůli planým poplachům stoupá. „Loni oproti předcházejícímu roku vzrostl počet planých poplachů o třiačtyřicet případů,“ upřesnila Hacsiková.

Mezi plané poplachy se totiž nepočítají jen bezdůvodné telefonáty dětí, které si takto neváženě hrají, ale také lidí, kteří se mylně domnívají, že někde hoří.

„Pachatele, který má na svědomí záměrné vyvolání planého poplachu, lze identifikovat podle čísla, ze kterého telefonuje. V případě jeho dopadení mu hrozí podle zákona pokuta ve výši až 20 tisíc korun,“ informovala mluvčí hasičů Hacsiková.

Statistika výjezdů k planým poplachům:

  • Rok 2006 325
  • Rok 2007 368
  • K 15. 4. 2008 65
  • Zdroj: HZS Olomouckého kraje

    Dagmar Rozkošná, Petra Poláková - Uvírová