„Komplex Zbrašovských aragonitových jeskyní má délku 1435 metrů. Z toho je jen 375 metrů zpřístupněno veřejnosti. Celková délka prostor určitě není konečná,“ prozradil v rozhovoru autor nově vydané publikace Petr Zajíček.

Co vše o Zbrašovských aragonitových jeskyních čtenáři ve vaší knize najdou?
Zbrašovské jeskyně patří k nejvýznamnějším lokalitám Hranického krasu i celé České republiky. V knize je jim věnováno pět obsáhlých kapitol, které tyto jeskyně představují od okamžiků objevu až po současnost. Podrobně jsou popsány všechny významné historické události týkající se Zbrašovských aragonitových jeskyní, unikátní krápníková výzdoba i zajímavosti na prohlídkové trase.

Jak byste je popsal v několika větách?
Zbrašovské aragonitové jeskyně, stejně jako další krasové jevy Hranického krasu, prodělaly velmi specifický vývoj. Na jejich tvorbě se totiž kromě erozní a korozní činnosti povrchových a atmosférických vod podílely i hydrotermální procesy, které jsou také původcem teplické kyselky. V jeskyních tak nacházíme kromě klasické krápníkové výzdoby i unikátní sekundární výplně jako např. rozsáhlé agregáty krystalků minerálu aragonitu, raftové stalagmity či specifické kůry na stěnách v podobě koblihů. V jeskyních je také vyšší teplota než ve většině jeskyní u nás, cca 15 stupňů a v nižších úrovních jsou plynová jezera oxidu uhličitého.

Jste speleolog a geolog, co je pro vás ve Zbrašovských jeskyních nejzajímavějšího?
Za nejzajímavější považuji právě zmíněné útvary a formy, na jejichž vzniku se podílely hydrotermální procesy.

Jsou v jeskyni místa, která jsou veřejnosti nepřístupná a ve kterých jste byl? Co zajímavého je tam skryto?
Komplex Zbrašovských aragonitových jeskyní má délku 1435 metrů. Z toho je jen 375 metrů zpřístupněno veřejnosti. Celková délka prostor určitě není konečná, já jsem fotografoval v několika částech, které veřejnosti zpřístupněné nejsou. Speleologické průzkumy v některých nadějných místech, kde lze očekávat objevy, však komplikuje plyn a často i velmi těsné prostory. Lze ovšem předpokládat, že dosavadní celková délka jeskyní není konečná.

Kniha je doplněna také řadou vašich fotografií…
Ano, statě kapitol doplňuje bohatý obrazový materiál. Současné i historické fotografie, mapy, stará vyobrazení. Některé materiály nebyly dosud v této podobě publikovány.

Součástí této publikace je také náš světový unikát Hranická propast. Co na ní spatřujete nejzajímavějšího?
Její „bezednost“. Je to naprosto fascinující. Celá staletí se nevědělo, co se pod jezírkem v propasti nachází. Jsou to monstrózní zatopené propasťovité dómy spadající do neskutečné hloubky. V současné době je hloubka propasti pod hladinou jezírka 404 metrů, čímž se stala nejhlubší vodou zatopenou propastí na světě. A hloubka zcela jistě není konečná. Podle některých odborníků může vést propast do hloubky i několika kilometrů.

O kterých dalších jeskyních se zmiňujete?
V knize jsou představeny jeskyně, které se nacházejí v krasových oblastech střední a severní Moravy a Slezska. Samozřejmě všech pět jeskyní, které jsou na tomto území zpřístupněny veřejnosti a mnohé další veřejnosti nepřístupné. Kromě toho také jeskyně zpřístupněné volně v rámci turistických stezek, jako např. Průchodnice v Javoříčském krasu nebo jeskyně Šipka u Štramberku.

Jak dlouho jste na publikaci pracoval?
S přestávkami skoro tři roky.

Kolik času jste věnoval jednotlivým jeskyním?
To bylo velmi různorodé. Některé jeskyně jsem měl zpracované za relativně krátkou dobu, jiným jsem věnoval delší dobu. Hodně času zabralo podrobné vyhledávání historických informací a obrazových dokumentů.

Petr Zajíček (1965)

* speleolog, geolog, fotograf, spisovatel. Absolvent oboru Geochemie Masarykovy univerzity Brno

Petr Zajíček, autor knihy Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska.Zdroj: Archiv Petra Zajíčka* od roku 1989 odborný pracovník státní organizace provozující zpřístupněné jeskyně ČR (dnes Správa jeskyní ČR)

* podílí se na výzkumu a dokumentaci řady jeskyní u nás i v zahraničí

* autor 5 knižních monografií o jeskyních. Autor řady článků v časopisech (např. National Geographic). Spoluautorství na dalších publikacích

* kniha Jeskyně České republiky na historických mapách (2016), získala Cenu poroty nakladatelství Academia, Kniha Moravský kras v ponorné řece času (2017) získala prestižní cenu Josefa Hlávky v kategorii Neživá příroda