Město Hranice má výbornou strategickou polohu nejen například z hlediska dopravy. Z pohledu geologického je Hranický kras umístěn na rozhraní Českého masivu a Karpat, tedy dvojice velkých evropských geomorfologických celků. Právě tato skutečnost stojí za mimořádnými vlastnostmi tohoto krasu, a protože z celého Hranického krasu jsou lidem asi nejznámější Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast, můžeme si o nich říci i to, co možná ještě nevíte.

Za všechno může kyselka

Zbrašovské aragonitové jeskyně mezi jinými českými jeskynními systémy vynikají hned v několika oblastech, a tou zcela zásadní je způsob jejich vzniku. Hranický kras je totiž krasem hydrotermálním, což znamená, že se na vzniku jeskyní a dalších krasových útvarů převážně podílela teplá minerální voda s obsahem oxidu uhličitého, tedy všem známá „kyselka“.

Ta je v současné době využívána k léčbě pacientů s chorobami srdce a krevního oběhu v Lázních Teplice nad Bečvou a lidé si ji mohou stáčet i k pití ve svých domácnostech.

„Kyselka“ je velmi agresivní a na vápenec působí silně korozivně - doslova jej rozežírá. I díky jejímu výskytu se Zbrašovské aragonitové jeskyně mohou pochlubit raritní výzdobou. Mezi návštěvníky velmi populární koblihy, samotná aragonitová výzdoba nebo gejzírové (raftové) stalagmity jsou něčím, co jinde v České republice spatřit nemůžete. I v rámci Evropy se jedná o velmi ojedinělou výzdobu.

Umí splnit přání

Jeskyně se však kromě objektivních jevů mohou pochlubit i několika specialitami. Jednou z nich je mezi turisty rovněž velmi oblíbený Antoníček. Ten dostal své jméno podle patrona jeskyní, Svatého Antonína a údajně má kouzelnou moc. „Pokud jej pěkně pohladíte a v duchu si budete něco skromného přát, přání se do roka a do dne splní,“ vysvětluje napjatým návštěvníkům průvodkyně.

Dolů po prádelní šňůře

Objeviteli Zbrašovských aragonitových jeskyní jsou bratři Josef a Čeněk Chromí. V roce 1913 se odvážili prozkoumat průrvu, kterou objevili v lomu Na Baránce ve Zbrašově. Do dnešního Objevitelského komína se údajně tito dva dobrodruzi spouštěli na prádelních šňůrách, které však váhu jejich těl neudržely a přetrhly se.

Bratři se tedy v dnešním Jurikově dómu octli rychleji, než by si asi sami přáli, a protože se jim při tvrdém dopadu rozbily jejich karbidové svítilny, byli nuceni v absolutní jeskynní tmě strávit celých osm hodin a čekat na pomoc z povrchu. Nakonec ale vše dobře dopadlo a díky velkému štěstí byli bratři Chromí uchráněni i před dusivými účinky jednoho z plynových jezer oxidu uhličitého.

Dnes se již o výskytu tohoto plynu v prostorách Zbrašovských aragonitových jeskyní ví a při návštěvě se o své životy rozhodně bát nemusíte: po povodních v roce 1997, které způsobily trvalé zvýšení hladin oxidu uhličitého, je zde totiž nainstalováno odsávací zařízení a zaměstnancům Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní se tak daří hladiny plynu regulovat.

Moderní trasa

První návštěvníky Zbrašovské aragonitové jeskyně přivítaly v roce 1926. V letech 2002 až 2005 však byly jeskyně veřejnosti uzavřeny, protože zde probíhala rozsáhlá rekonstrukce návštěvní trasy. Ta už to opravdu potřebovala - vždyť naposledy došlo k podobně významnému zásahu už v roce 1956!
Dnes patří návštěvní trasa Zbrašovských aragonitových jeskyní svým technickým vybavením ke špičce v Evropě a i to je možná důvod, proč se v současnosti těší takovému zájmu turistů.

Padne rekord?

Veřejnost se o Zbrašovských aragonitových jeskyních v uplynulém roce dozvídala i prostřednictvím jednoho z nejsilnějších médií - několikrát zde natáčela Česká televize, která příspěvky o tomto unikátním systému odvysílala například v rámci oblíbeného pořadu Toulavá kamera.

V současné době se tedy jeskyně těší velkému zájmu návštěvníků. „Zatím nás od zsčátku roku navštívilo 41 tisíc lidí, a možná zaútočíme na návštěvnický rekord,“ podotkla vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.

Provedou i cizince

Zbrašovské aragonitové jeskyně otvírají o prázdninách své dveře návštěvníkům z České republiky i ze zahraničí denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. O plynulý provoz se zde stará šest stálých a 17 sezónních pracovníků - průvodců z řad studentů, kteří jsou schopni své návštěvníky poutavě provést po návštěvní trase i v několika světových jazycích. „Dělat průvodce v jeskyních znamená kontakt s lidmi a myslím, že je to velká škola života. Člověka pak mnohé situace, jichž je denní život plný, jen tak nezaskočí a naučí se s lidmi mnohem lépe vycházet,“ hodnotí svou brigádu Miroslav Schwanzer, jeden ze „zasloužilých“ průvodců, který již jeskynním systémem provedl za několik let tisíce návštěvníků.

Pokud nyní přemýšlíte, jak dlouho jste vlastně už ve Zbrašovských aragonitových jeskyních nebyli a chcete-li se o tomto jeskynním systému dozvědět více, nezbývá než Vás pozvat na prohlídku. Přestože jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně nejteplejšími jeskyněmi v České republice, pořád jsou zde teploty nižší než teploty průměrného letního dne a tudíž bude prohlídka i příjemným osvěžením.