„Bylo to takové zvláštní dunění. Všechno se doma trochu zatřepalo, asi na vteřinu,“ popisovala obyvatelka Loučné nad Desnou Deníku. Psal se 28. březen 2012 a zemětřesení, které pocítili lidé v části Šumperska, mělo sílu 2,8 stupně Richterovy škály – slabší než čtvrteční zemětřesení u Mirotic na Písecku v jižních Čechách.

Otřesy zaznamenané u Mirotic byly podle expertů na české poměry výjimečné. „Zatímco třeba v Rakousku vznikne zemětřesení s magnitudem větším než 3 několikrát ročně, na českém území s výjimkou západních Čech je to spíš rarita,“ zhodnotila seismoložka Jana Pazdírková z Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno.

Čtvrteční zemětřesení bylo podle ní poměrně hluboké, hloubka ohniska vychází okolo 20 kilometrů. „To u nás není úplně běžné, většina našich zemětřesení má ohnisko mělčí,“ poukázala seismoložka.

Panelová cesta na trase Olomouc - Lipník nad Bečvou se po letech dočká rekonstrukce
Konec drncání. Začne vyhlížená oprava panelky z Lipníka na Olomouc

Pokud jde o sílu zaznamenaných otřesů, v minulosti mohli podobně intenzivní pocítit i lidé v Olomouckém kraji. Pamětníci si možná vzpomenou na sérii otřesů v Jeseníkách v září 1986 s ohniskem jihozápadně od Pradědu.

„Magnitudo nejsilnějšího otřesu z této série bylo podle tehdejších měření 3,8. Nedaleko Hanušovic vzniklo v roce 1935 zemětřesení s podobným magnitudem. O něco slabší otřesy z let 1843 a 1883 postihly podle písemných záznamů přímo Olomouc a okolí. Po dobu přístrojového monitorování jsme zde takto silné zemětřesení nezaregistrovali,“ sdělila Jana Pazdírková.

V další části článku se také dozvíte:
- kde jsou na Hané a na severu Moravy největší ohniska zemětřesení
- kde je v provozu seismologická stanice na Olomoucku a jak funguje
- kde na internetu najít aktuální i historické údaje o zemětřeseních v regionu

Země se v Olomouckém kraji třásla během prvních dvou měsíců letošního roku několikrát. Podle expertů se jednalo o běžnou aktivitu. „Asi 40 velmi slabých zemětřesení vzniklo v již známých epicentrálních oblastech v okolí Konice, Kojetína, Ostružné nebo Moravského Berouna,“ shrnula aktivitu seismoložka.

Oblast severní a střední Moravy a Slezska patří mezi seismicky nejaktivnější v Česku. „Nejaktivnější jsou bezesporu západní Čechy, ale hned za ně se řadí severní a střední Morava a Slezsko. Náš katalog středo- a severomoravských zemětřesení za posledních 25 let obsahuje přes 6000 slabých, většinou jen přístrojově registrovaných otřesů z mnoha různých míst,“ uvedla seismoložka.

Stavba D1 Říkovice-Přerov, únor 2024. Pohled z výšky.
VIDEO: Nová D1 u Přerova bude mít čtrnáct mostů. Proleťte se nad celou trasou

Ohniska v olomouckém regionu se nacházejí v okolí Králického Sněžníku, Bohdíkova na Šumpersku, v Hrubém Jeseníku u Rudné pod Pradědem nebo v okolí Alfrédky, kde bylo podle Pazdírkové v roce 2012 pocítěné zemětřesení s magitudem 2,4. „Dále Uničov, Moravský Beroun, okolí Šternberka, okolí Oder, Lipník nad Bečvou, Prostějov, Tovačov,“ vyjmenovala Jana Pazdírková.

Mapa zemětřesení v letech 1996 až 2022. Zvýrazněné jsou otřesy na severní a střední Moravě a ve Slezsku, které byly zaregistrovány sítí MONET.Mapa zemětřesení v letech 1996 až 2022. Zvýrazněné jsou otřesy na severní a střední Moravě a ve Slezsku, které byly zaregistrovány sítí MONET.Zdroj: Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se souhlasem

Významná je podle odborníků epicentrální oblast u Opavy. Nejsilnější otřes ze série zemětřesení v roce 1931 měl magnitudo 3,6. „Lidé pocítili také otřes s magnitudem 3,2 s ohniskem jihozápadně od Opavy v roce 1993. Několik slabších otřesů z Opavska registrujeme přístrojově každý rok. A o něco východnější Hlučínsko, kde bylo pocítěné zemětřesení s magnitudem 3,5 v roce 2017,“ doplnila seismoložka z Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

A jak vlastně zemětřesení vzniká? Zjednodušeně se dá říct, že v důsledku pohybu litosférických desek. „V Evropě tlačí africká deska na desku euroasijskou a vzniká napětí, které se pak uvolňuje na oslabených místech, na zlomech,“ vysvětlila Pazdírková.

Mezinárodní měření u Moravského Berouna

Seismická stanice MORC, která se nachází nedaleko Moravského Berouna.Seismická stanice MORC, která se nachází nedaleko Moravského Berouna.Zdroj: Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Nedaleko Moravského Berouna, u meteorologické stanice na Červené hoře, se nachází seismologická stanice s mezinárodním označením MORC, kterou využívají vědci z Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Postavena byla v roce 1994 v rámci projektu GEOFON, jehož cílem bylo vybudovat celosvětovou síť stanic, které by nepřetržitě a okamžitě poskytovaly data pro varovný systém při silném zemětřesení. Místo bylo podle odborníků vhodné jak podmínkami, tak svou polohou v rámci budované sítě.

„Už brzy po vybudování stanice MORC jsme začali registrovat velmi slabá zemětřesení ze širokého okolí. Postupně jsme zde začali budovat další stanice, dnes jich na střední a severní Moravě máme devět. Několik dalších stanic pak provozují Ústav geoniky AV ČR Ostrava a Geofyzikální ústav AV ČR Praha. Všechny tyto stanice dohromady tvoří síť MONET – Morava Network,“ přiblížila seismoložka Jana Pazdírková.

Výtluky na Třídě 1. máje v Hranicích. Problematický úsek v lokalitě u Slávie provizorně opravil vlastník silnice - krajská Správa a údržba silnic začátkem března. Foto ze 7. března 2024.
VIDEO: Město Hranice už bojuje s výtluky. Důkladné opravy silnic začnou v dubnu

Tyto stanice bylo potřeba umístit co nejdál od lidí a zdrojů rušení, například silnic nebo továren. „Přístroje potřebují napájení, zejména pokud má být stanice bezobslužná, takže většinou vybíráme nějaké odlehlejší místo s možností napojení na elektřinu,“ popisovala zázemí.

Seismometr by měl být položený na pevném skalním podkladu, takže vědci nejprve pomocí geofyzikálního průzkumu hledají místo, kde skalní podklad není moc hluboko. „Pak se vybuduje několik metrů hluboký vrt nebo šachtice, jak je tomu na stanici MORC, kam se umístí seismometr, digitizér a další potřebná zařízení,“ uvedla Jana Pazdírková.

Pro seismická měření je nezbytný naprosto přesný časový údaj, to zajišťuje GPS anténa. Většina stanic je také vybavena vysílačem, který umožňuje online přenos registrovaných dat do datového centra.

„Data jsou tak okamžitě k dispozici seismologům, a to nejen provozovatelům stanic a spolupracujícím organizacím, ale prostřednictvím mezinárodního datového centra, kam data posíláme, komukoliv na světě,“ dodala vědkyně.

Stanice u Moravského Berouna je bezobslužná. Technici ji během roku jednou nebo dvakrát zkontrolují.

Kde se dozvědět více o českých zemětřeseních

Mapa Ústava fyziky Země Masarykovy univerzity, kde jsou zemětřesení v Česku a okolí za posledních 30 dnů a Seismologický informační displej, kde jsou vybraná zemětřesení v širším okolí České republiky od roku 1995.

Zemětřesení z území Česka s magnitudem 0,5 a větším za období 2000 -2022 lze dohledat na interaktivní mapě v Katalogu zemětřesení ČR.

Výzkum předpřístrojových zemětřesení stále probíhá, ale první výsledky lze najít v databázi historických zemětřesení.