Výčet sportovních úspěchů jako brankáře i trenéra je dlouhý. Dvaadvacetinásobný mistr republiky v dresu a na lavičce Dukly Praha, dlouholetý reprezentant, dvojnásobný vítěz PMEZ, dvě druhá místa a dvě třetí místa z mistrovství světa. Nejcennější trenérskou trofejí je jednoznačně zisk stříbrné olympijské medaile z Mnichova z roku 1972. A právě tady je třeba se pozastavit.

V olympijském výběru byl prvním brankářem družstva nominován hráč TJ Cementárny Hranice František Králík, který odvedl vynikající práci a měl na zisku medaile nemalý podíl, což vždy Jiří Vícha zdůrazňoval. Když byl v roce 2007 vyhlášen nejlepším sportovcem města Hranice in memoriam právě František Králík, byl Vícha hostem a patronem celé akce. Na zámecké nádvoří tehdy nastoupila celá stará garda bývalých Františkových spoluhráčů, aby předala Jiřímu Víchovi symbolický dres Old Boys Handball Clubu Cement Hranice. Ten byl velice překvapen.

Při večerním posezení s představiteli města a zástupců Old Boys se projevil jako vynikající společník, gentleman každým coulem, sportovní odborník s jasným názorem na současné sportovní dění, zdůrazňující vždy zásady fair play. Jeho trenérským krédem byla odbornost a charakter. O tom jsme diskutovali nejdéle. Jak vybíral hráče pro národní tým, jak v podstatě řadil charakter hráče (morálně volní vlastnosti) před herní dovednosti a spoustu dalších zajímavostí z trenérské kuchyně.

A osobní vzpomínky? Jako mladý brankář jsem si, stejně jako mnoho dalších, na Víchu hrál,

snažil se napodobit jeho styl, který se tolik lišil od tehdejší brankářské klasiky. Nevýslovné štěstí jsem pociťoval při setkání se svým idolem na hřišti, při přátelském podání ruky a poplácání po zápase, až po velký respekt za trenérský úspěch na olympiádě v době, kdy jsem již sám trénoval tým, jehož členem byl i František Králík.

A tím posledním aktem bylo právě setkání v Hranicích, kdy jsme zavzpomínali na staré časy, kdy se velmi pochvalně vyjádřil nejen na adresu tradic hranické házené, ale i na současné postavení v tabulce extraligy. Pochvala na adresu organizátorů akce a upřímná radost nad setkáním s bývalými soupeři, jak se sám vyjádřil, zněla našim uším velmi příjemně. Gentleman a rytíř sportu se nezapřel…

Autor: Jaroslav Strnad